Bernard King se narodil 4. prosince 1956 v Brooklynu, New York, jako jedno z devíti dětí. Vyrůstal v chudé čtvrti a basketbal se pro něj stal únikem a cestou, jak se prosadit. Jeho talent se brzy projevil na střední škole Fort Hamilton High School, kde dominoval na palubovce. Po úspěšné středoškolské kariéře zamířil na University of Tennessee, kde pokračoval ve svém rozvoji pod vedením trenéra Raya Mearshe. Během tří sezón (1974-1977) na univerzitě se stal jedním z nejlepších hráčů v historii školy, průměrně zaznamenával 25,8 bodu a 13,2 doskoku na zápas. V roce 1977 byl vyhlášen hráčem roku konference SEC a do NBA vstupoval jako jeden z nejžádanějších útočníků. Jeho mladší bratr, Albert King, se později také stal profesionálním basketbalistou a hrál v NBA.
Bernard King byl vybrán v draftu NBA v roce 1977 jako 7. celkový výběr týmem New York Nets (dnes Brooklyn Nets). Již ve své nováčkovské sezóně 1977-1978 ukázal svůj potenciál, když zaznamenal průměrně 24,2 bodu na zápas, což mu vyneslo místo v All-Rookie týmu. V následující sezóně 1978-1979 jeho průměr mírně klesl na 21,6 bodu, ale stále patřil mezi klíčové hráče týmu, který se mezitím přestěhoval do New Jersey. Během tohoto období se však potýkal s osobními problémy, zejména s alkoholem, které ovlivnily jeho chování i výkony mimo hřiště.
V roce 1979 byl King vyměněn do Utah Jazz, kde odehrál pouze 19 zápasů v sezóně 1979-1980, než byl znovu vyměněn. Krátké působení v Utahu nebylo příliš úspěšné, zaznamenával zde průměrně 9,3 bodu na zápas. Následně se přesunul do Golden State Warriors. Právě zde, v Oaklandu, začal King postupně překonávat své osobní problémy a soustředit se plně na basketbal. V sezóně 1980-1981 odehrál všech 82 zápasů a jeho průměr se vyšplhal na 21,9 bodu. Následující sezóna 1981-1982 byla ještě lepší, když zaznamenal 23,2 bodu na zápas a poprvé v kariéře byl vybrán do All-Star zápasu. Během působení u Warriors se etabloval jako elitní střelec a jeden z nejlepších útočných hráčů ligy.
V roce 1982 se Bernard King vrátil do New Yorku, tentokrát do dresu New York Knicks, což se ukázalo jako klíčový moment jeho kariéry. Hned v první sezóně 1982-1983 se stal lídrem týmu, průměrně zaznamenával 21,9 bodu a pomohl Knicks do play-off. Následující sezóna 1983-1984 byla pro Kinga fenomenální. Získal svůj první titul nejlepšího střelce ligy s průměrem 32,9 bodu na zápas. Byl vybrán do All-Star zápasu a také do prvního týmu All-NBA. Během této sezóny předvedl několik nezapomenutelných výkonů, včetně 50 bodů v zápase proti San Antonio Spurs, a stal se miláčkem fanoušků v Madison Square Garden. Památný je také jeho výkon z Vánoc roku 1984, kdy proti Detroit Pistons zaznamenal 60 bodů, což byl tehdy klubový rekord Knicks a nejvyšší vánoční střelecký výkon v historii NBA.
Sezóna 1984-1985 začala pro Kinga stejně slibně, opět patřil mezi nejlepší střelce ligy. Nicméně, 23. března 1985, během zápasu proti Kansas City Kings, utrpěl Bernard King devastující zranění pravého kolena. Diagnóza zněla přetržený přední křížový vaz, přetržené vazy v zadní části kolena a prasklý meniskus. Toto zranění bylo v té době považováno za kariéru ukončující, zvláště pro hráče, jehož hra byla založena na atletice a rychlosti. Následovala náročná operace a dlouhá, vyčerpávající rehabilitace, která trvala téměř dva roky. King vynechal celou sezónu 1985-1986 a v sezóně 1986-1987 nastoupil za Knicks pouze do šesti zápasů, přičemž jeho návrat na palubovku byl spíše symbolický.
Navzdory prognózám se Bernard King nevzdal. Po vypršení smlouvy s Knicks v roce 1987 podepsal jako volný hráč s Washington Bullets. Jeho návrat na plný úvazek v sezóně 1987-1988 byl ohromující. Odehrál 79 zápasů a zaznamenal průměrně 17,2 bodu na zápas, což bylo považováno za jeden z největších comebacků v historii sportu. V následujících sezónách pokračoval ve skvělých výkonech. V sezóně 1988-1989 se jeho průměr zvýšil na 20,7 bodu a v sezóně 1989-1990 dosáhl 28,4 bodu na zápas, což mu vyneslo nominaci do prvního týmu All-NBA. To bylo obzvláště pozoruhodné, protože se jednalo o jeho druhé zařazení do prvního týmu All-NBA po tak vážném zranění.
Jeho nejlepší sezóna po zranění přišla v roce 1990-1991, kdy ve věku 34 let zaznamenal průměrně 28,4 bodu na zápas, což mu vyneslo druhý titul nejlepšího střelce ligy. Byl také opět vybrán do All-Star zápasu. V této sezóně odehrál 64 zápasů a ukázal, že i po tak vážném zranění může být elitním střelcem. Zahrnoval to i zápas proti Denver Nuggets, kde zaznamenal 52 bodů. Zranění kolene se však znovu ozvalo v sezóně 1991-1992, kdy odehrál za Bullets pouze 32 zápasů.
V roce 1993 se Bernard King vrátil do svého prvního týmu, New Jersey Nets, kde odehrál svou poslední sezónu. Nastoupil do 32 zápasů, průměrně zaznamenal 3,7 bodu na zápas, než se rozhodl ukončit aktivní kariéru. Během své kariéry v NBA odehrál 874 zápasů, zaznamenal celkem 19 655 bodů, 5062 doskoků a 2893 asistencí. Jeho kariérní průměr činil 22,5 bodu na zápas.
Po skončení hráčské kariéry zůstal Bernard King aktivní v basketbalovém světě, pracoval jako televizní analytik a ambasador ligy. Jeho neuvěřitelný příběh houževnatosti a návratu po vážném zranění inspiroval mnoho sportovců. Jako uznání jeho výjimečných výkonů a vlivu na basketbal byl Bernard King v roce 2013 uveden do Naismith Memorial Basketball Hall of Fame.