Benjamin Earl Wallace, známý po celém světě jako Ben Wallace, se narodil 10. září 1974 v máloměstě White Hall v Alabamě. Jeho cesta na vrchol profesionálního basketbalu nebyla přímá ani snadná, ale jeho nezdolná vůle, neuvěřitelná pracovitost a nekompromisní obranné schopnosti z něj udělaly jeden z nejvýraznějších pilířů NBA na přelomu tisíciletí.
Wallace vyrůstal v poměrně skromných podmínkách, což ho naučilo cenit si každé příležitosti. Již od mládí projevoval talent pro sport, ale jeho fyzické předpoklady – přestože byl atletický – ho v počátcích nepasovaly do role hvězdy. Po úspěšné středoškolské kariéře zamířil na Virginia Union University, kde studoval a hrál basketbal v NCAA Division II. Zde se začal prosazovat svými obrannými schopnostmi a odhodláním. Během svého působení na univerzitě zaznamenal impozantní počty doskoků a bloků, čímž na sebe upozornil skauty z profesionálních týmů.
Po absolvování univerzity nebyl Ben Wallace v roce 1996 draftován mezi prvními. Nakonec si ho v druhém kole draftu jako 49. celkově vybral tým Washington Bullets. Jeho první sezóny v NBA byly ve znamení adaptace na vyšší úroveň hry a hledání své role v týmu. Přestože nenastupoval v základní sestavě, jeho nasazení a obranná energie byly patrné. V dresu Bullets (později Wizards) odehrál tři sezóny, během nichž se jeho statistiky postupně zlepšovaly, zejména v oblasti doskoků a bloků.
V roce 2000 došlo k významnému přestupu. Ben Wallace zamířil do týmu Orlando Magic. Zde se jeho role začala měnit a trenéři mu začali dávat více prostoru na hřišti. V Orlandu se Wallace ukázal jako klíčový hráč pro defenzivu týmu. Jeho schopnost bránit nejlepší soupeřovy hráče, doskakovat míče pod oběma koši a blokovat střely se stala jeho poznávacím znamením. V sezóně 2000-2001 si připsal své první nominace na All-Star Game a začal sbírat ocenění pro nejlepšího obránce ligy.
Nejvýraznější a nejúspěšnější období své kariéry prožil Ben Wallace v týmu Detroit Pistons. V roce 2001 se stal součástí týmu, který se brzy stal postrachem celé NBA. V Detroitu Wallace našel ideální prostředí pro svůj styl hry. Spolu s dalšími skvělými hráči, jako byli Chauncey Billups, Richard Hamilton a Rasheed Wallace, vytvořil legendární defenzivní kvintet. V sezóně 2003-2004 Pistons překvapili celou ligu a po sedmi zápasech finále porazili favorizované Los Angeles Lakers s hvězdami jako Shaquille ONeal a Kobe Bryant. Ben Wallace byl jedním z klíčových faktorů tohoto nečekaného úspěchu a byl vyhlášen Nejlepším obráncem NBA.
Během svého působení v Detroitu Wallace získal několikrát ocenění pro Nejlepšího obránce NBA (celkem 4krát: 2002, 2003, 2005, 2006). Jeho bloky a doskoky byly pravidelně na špici ligy. Byl také opakovaně nominován do All-NBA Defensive First Team. Jeho přítomnost pod košem byla pro soupeře doslova noční můrou. Wallace se stal symbolem neústupnosti a týmové hry, které Detroit Pistons v té době definovaly.
Po čtyřech úspěšných sezónách v Detroitu se Ben Wallace v roce 2006 rozhodl pro změnu a podepsal smlouvu s Chicago Bulls. V Chicagu pokračoval ve své vynikající obraně, ale tým nedokázal navázat na úspěchy Detroitu. V roce 2009 se vrátil do Cleveland Cavaliers, kde hrál s LeBronem Jamesem. Toto angažmá však bylo poznamenáno zraněními a poklesem jeho fyzických sil.
V roce 2010 se Wallace vrátil do týmu, kde začínal svou kariéru – Detroit Pistons. Toto bylo jeho poslední angažmá v NBA. Po sezóně 2011-2012 ukončil svou aktivní hráčskou kariéru. Během své dlouhé a úspěšné kariéry odehrál Ben Wallace 1088 zápasů v základní části NBA a 127 zápasů v play-off.
Ben Wallace byl známý nejen svými výkony na hřišti, ale také svým klidným a skromným chováním mimo něj. Jeho charakteristický účes „afro“ se stal jeho poznávacím znamením. Po ukončení kariéry se věnoval rodině a různým projektům spojeným s basketbalem, často jako mentor mladých hráčů. Jeho vliv na hru, zejména na obrannou strategii, je nesporný.