Eric Serra

Norbert Wiener wikipedia
Veronika Bednářová životopis

Éric Serra

Éric Serra se narodil 9. září 1959 v Saint-Mandé a je uznávaným basistou, skladatelem a hudebním producentem. Jeho hudební dráha začala v raném věku, kdy se ve svých patnácti letech připojil ke své první kapele FLEP. Profesionálně začal svou kariéru v sedmnácti letech po boku Michela Murtyho. Jeho otec, Claude Serra (známý též jako Claude Cérat), byl básník a zpěvák, zatímco jeho matka zemřela, když mu bylo pouhých sedm let.

Serra je zdatný v mnoha hudebních nástrojích, ovládá kytaru (akustickou i elektrickou), baskytaru, bicí, syntezátor a piano. Jeho kytarové vzory zahrnují legendy jako Ritchie Blackmore, Alvin Lee, Jeff Beck a John McLaughlin, zatímco na baskytaře ho inspirovali Stanley Clarke a Jaco Pastorius.

Počátky kariéry a spolupráce s Lucem Bessonem

První významné kroky v hudebním průmyslu udělal Serra spoluprací se studii Moryho Kanté a Didiera Lockwooda. Klíčovým momentem v jeho kariéře bylo setkání s režisérem Lucem Bessonem v roce 1979. Jejich první společná práce na krátkém filmu „LAvant-dernier“ otevřela dveře k dalším projektům. První celovečerní film, pro který Serra složil hudbu, byl Bessonův „Le Dernier Combat“. V roce 1981 se setkal s Jacquesem Higelinem, pro kterého následně složil skladby jako „Coup de lune“, „Manque de classe“ a „Slim Black Boogie“.

Průlom s filmem Subway a Le Grand Bleu

Hudba k filmu „Subway“ z roku 1985 znamenala pro Serru velký úspěch. Za tuto práci získal cenu Victoire de la meilleure musique de film, byl nominován na Césara a album dosáhlo ve Francii na dvojitý zlatý disk. Ve filmu si Serra dokonce zahrál roli Enrico, baskytaristu. Ještě větší triumf přišel s filmem „Le Grand Bleu“ v roce 1988. Tento projekt je považován za Serrův nejambicióznější. Soundtrack si vysloužil Victoire de la meilleure musique de film, Césara za nejlepší filmovou hudbu a Grand Prix de la réalisation audio-visuelle od SACEM. Album bylo oceněno zlatou, platinovou a diamantovou deskou v několika zemích a celosvětově se prodalo přes 3 miliony kopií.

V tomto období se uskutečnila i Serrova první vokální interpretace na albu „Le Grand Bleu“ v písni „My Lady Blue“. Po úspěchu „Le Grand Bleu“ založil vlastní studio „The X-Plorer“ a hudební produkční a vydavatelskou společnost „The X-Plorians“.

Další úspěchy a rozsáhlá filmografie

Devadesátá léta byla pro Serru ve znamení pokračující plodné spolupráce s Lucem Bessonem na filmech jako „Nikita“ (1990), „Atlantis“ (1991) a „Le Cinquime Élément“ (1997). Hudba k „Nikita“ mu přinesla Césara a Victoire de la meilleure musique de film, stejně jako soundtrack k „Atlantis“. V roce 1994 složil hudbu k filmu „Léon“. Jeho hudební talent se prosadil i v mezinárodním kontextu, když v roce 1995 složil hudbu k bondovce „GoldenEye“, kde se objevil v roli vokalisty v písni „The Experience of Love“.

V roce 1998 vydal své první sólové album „RXRA“ ve čtyřech jazykových verzích. Následovala produkce pro Disneyho „Tarzana“ (francouzské verze písní) a v roce 1999 složil svou první plně symfonickou partituru pro film „Jeanne dArc“. V následujících letech pokračoval v tvorbě hudby pro filmy jako „LArt (délicat) de la séduction“ (2001), „Wasabi“ (2001), „Rollerball“ (2002) a „Bulletproof Monk“ (2003). Jeho diskografie se rozrostla o alba pro Harry Morse Project a produkci pro Johnnyho Hallydaye a Benjamina Sportse.

V roce 2005 byl povýšen na důstojníka Řádu umění a literatury. Založil hudební vydavatelství pro filmovou hudbu „Recall Music For Films“. Jeho práce na filmu „Arthur et les Minimoys“ v roce 2006 mu opět přinesla Victoire de la meilleure musique de film. V tomto období se věnoval i jazzovým koncertům s RXRA Group, které vyvrcholily vystoupením v LOlympia de Paris s symfonickým orchestrem.

Dále složil hudbu pro představení „Believe“ od Cirque du Soleil (2008), které mělo 8měsíční běh v Las Vegas. V roce 2013 došlo k remasteringu jeho dřívějších soundtracků, včetně „Le Grand Bleu“ a „Subway“, a v roce 2014 k re-edici dalších jeho děl. V roce 2018 oslavil 30. výročí filmu „Le Grand Bleu“ živým provedením hudby v rámci „ciné-concertu“. V roce 2023 dokončil své turné „Le Grand Bleu“. V roce 2022 mu byla včas diagnostikována a léčena fulminantní rakovina.

Éric Serra má dvě dcery, Ashani a Mitiva, se kterou spolupracoval na písni „I Am Criminal“ pro film „Anna“. Jeho partnerkami byly Corine Marienneau v polovině 80. let a od konce 90. let Jodi Luschwitz.

Platón wikipedia
Gustavo Santaolalla
Václav Láska životopis
Henry Mancini
Vít Rotter vzdělání
George Fenton
Gubernátor
Harold Faltermeyer
Paleontolog
Eduard Nikolajevič Artěmjev

(build:1575146896)