Jarek Nohavica wiki
Niccolo Paganini wikipedia
Harold Faltermeyer, narozen 5. října 1952 v Mnichově, je německý skladatel a hudební producent, který se proslavil především svými synthpop soundtracky 80. let. Jeho skutečné jméno je Harold Faltermeier a své křestní jméno získal od svého amerického kmotra, plukovníka Harolda H. Clarka. Jeho rodiče byli Anneliese Schmidt, žena v domácnosti, a Hugo Faltermeyer, podnikatel ve stavebnictví.
Hudební dráha Harolda Faltermeyera začala v útlém věku. V šesti letech se začal učit hrát na piano a v jedenácti letech byl jeho talent objeven hudebním profesorem v Norimberku. Následovalo klasické hudební vzdělání, včetně studia hry na trubku a piano na prestižní Hudební akademii v Mnichově.
Jeho první profesionální zkušenosti v hudebním průmyslu získal během tříletého působení v nahrávacím studiu, kde se věnoval nahrávání klasických děl pro společnost Deutsche Grammophon. Zlom v jeho kariéře nastal v roce 1978, kdy ho na pozvání Giorgio Morodera přijal do Los Angeles. Zde se začal prosazovat jako aranžér a klávesista. Jeho první významnou prací v oblasti filmové hudby byla aranžmá pro soundtrack k filmu „Půlnoční expres“ (Midnight Express) z roku 1978.
Spolupráce s Giorgio Moroderem byla pro Faltermeyera klíčová. Podílel se na produkci pro Donnu Summer, včetně hitu „Hot Stuff“, a pracoval na filmech jako „Americký gigolo“ (American Gigolo) a „Lisky“ (Foxes). Jeho avantgardní a inovativní použití syntezátorů mu brzy získalo mezinárodní uznání a reputaci.
Světový věhlas si Harold Faltermeyer vydobyl díky kompozici titulní skladby „Axel F“ z filmu „Policajt z Beverly Hills“ (Beverly Hills Cop) z roku 1984. Tato ikonická skladba, využívající syntezátory Roland Jupiter-8, Roland JX-3P, Yamaha DX7 a bicí automat LinnDrum, se stala celosvětovým hitem a dosáhla první příčky v Hot Adult Contemporary Tracks a třetího místa v žebříčku Billboard Hot 100 v USA. Úspěch „Axel F“ potvrdila i populární coververze od Crazy Frog v roce 2005, která se stala číslem jedna v mnoha zemích.
Faltermeyerův styl, charakterizovaný těžkými a melodickými syntezátory s výraznými rytmikami, výrazně ovlivnil hudební styl 80. let a inspiroval mnoho dalších skladatelů, podobně jako Bill Conti pro ságu Rocky. Jeho vliv lze spatřovat i v hudbě her, například ve hře „F/A-18 Interceptor“ (1988), která se inspirovala jeho dílem „Top Gun“. Sylvester Levay v roce 1991 pro soundtrack k filmu „Hot Shots!“ rovněž čerpal inspiraci z Faltermeyerova stylu „Top Gun“.
Mezi další významná filmová díla Harolda Faltermeyera patří soundtracky k filmům jako „Zloděj touhy“ (Thief of Hearts, 1984), „Fletch“ (1985), kde experimentoval se syntezátory a perkusemi, a především „Top Gun“ (1986). Za svou práci na filmu „Policajt z Beverly Hills“ získal v roce 1986 prestižní cenu Grammy Award. Následujícího roku obdržel druhou Grammy Award za nejlepší instrumentální popovou skladbu „Top Gun Anthem“, kterou složil společně s kytaristou Stevem Stevensem.
Po úspěšném období v Hollywoodu se Harold Faltermeyer po natočení filmu „Tango a Cash“ (Tango and Cash, 1989) vrátil do Německa, aby se mohl věnovat výchově svých dětí. Z vlastního studia Red Deer Studios Estate u Mnichova nadále produkoval hudbu, převážně pro německý trh. V roce 2002 se podílel na hudebním divadle, když s Rainhardem Fendrichem napsal muzikál „Wake Up“, který byl dva roky uváděn ve Vídni. K návratu do Los Angeles došlo v roce 2007 kvůli kompozici hudby pro RPG hru „Two Worlds“. V roce 2009 ho režisér Kevin Smith oslovil pro film „Top Cops“ (Cop Out).
Harold Faltermeyer je autorem hudby k mnoha dalším celovečerním filmům, včetně „Beverly Hills Cop II“ (1987), „Running Man“ (1987), „Fletch Lives“ (1989), „Kuffs“ (1992), „Asterix v Americe“ (Asterix in Amerika, 1994), „Cop Out“ (2010) a „Top Gun: Maverick“ (2022). Jeho diskografie zahrnuje také produkci a aranžmá pro řadu známých umělců, jako jsou Donna Summer, Laura Branigan, Billy Idol a Pet Shop Boys, jejichž album „Behaviour“ (1990) produkoval a které dosáhlo druhého místa v britských hitparádách. Vydal také vlastní sólová alba, včetně „Harold F“ (1987).
Jiří Burian
Gabriel Yared
Knihovník co to je?
Eduard Nikolajevič Artěmjev
Basista
Dr. Dre
Helen Mirren datum narození
Gustavo Santaolalla
Lotr
Fernando Velázquez