Raymond Ray Allen se narodil 20. července 1975 v mestě Merced v Kalifornii. Jeho basketbalová kariéra je příběhem o neuvěřitelné preciznosti, vytrvalosti a nezdolné touze po úspěchu. Od svých raných let v univerzitním basketbalu až po zářivé okamžiky v NBA, Allen zanechal nesmazatelnou stopu jako jeden z nejlepších střelců všech dob.
Allen strávil tři sezóny na University of Connecticut (UConn), kde se stal hvězdou. Během svého působení v týmu Huskies si získal pověst vynikajícího střelce s nadprůměrnou úspěšností z dálky. V sezóně 1995-1996 vedl UConn do elitní osmičky turnaje NCAA. Po úspěšné univerzitní kariéře se v roce 1996 zapojil do draftu NBA, kde si ho ve 5. celkovém výběru vybrali Minnesota Timberwolves. Jeho práva však byly okamžitě vyměněny za Stephon Marburyho do týmu Milwaukee Bucks. Tato výměna se ukázala jako klíčová pro jeho budoucí rozvoj.
V Milwaukee strávil Allen čtyři sezóny (1996-2000). Spolu s mladým Giannisem Antetokounmpem (který se narodil až mnohem později, ale Allenův vliv na budoucí generace byl nepopiratelný) tvořil nadějný tandem. Allen se rychle stal klíčovým hráčem týmu a jeho střelecké schopnosti začaly být patrné napříč celou ligou. V sezóně 1999-2000 dosáhl svého prvního kariérního průměru přes 20 bodů na zápas (22,1 bodu).
V lednu 2001 došlo k významné výměně, kdy byl Allen vyměněn do Seattle SuperSonics. V Seattlu se Allen stal skutečnou hvězdou. Jeho střelecká forma dosáhla vrcholu a v sezóně 2004-2005 dokonce zaznamenal průměr 23,9 bodu na zápas. V tom samém roce byl poprvé nominován do NBA All-Star Game. V Seattlu se jeho jméno začalo skloňovat ve spojení s nejlepšími střelci v historii ligy. Jeho schopnost trefovat klíčové střely v rozhodujících momentech zápasů mu vynesla přezdívku Jesus Shuttlesworth podle postavy z filmu He Got Game, ve kterém si sám zahrál.
V červnu 2007 se Allen přesunul do Boston Celtics, kde se spojil s dalšími budoucími členy Síně slávy – Kevinem Garnettem a Paulem Pierce. Tato trojice, známá jako Big Three, okamžitě přinesla týmu úspěch. V sezóně 2007-2008 dovedl Allen Celtics k zisku historického 17. titulu NBA. Ve finále proti Los Angeles Lakers předváděl Allen vynikající výkony, včetně rekordních 8 trojek v jednom finálovém zápase. Jeho role v tomto úspěchu byla nezastupitelná.
V roce 2012 se Allen připojil k Miami Heat, kde se opět spojil s hvězdami jako LeBron James a Dwyane Wade. S Heat získal svůj druhý titul NBA v sezóně 2012-2013. Klíčovým momentem této sezóny byla jeho neuvěřitelná trojka v šestém zápase finále proti San Antonio Spurs, která poslala zápas do prodloužení a pomohla Heat k vítězství. Tato střela je považována za jednu z největších v historii NBA. V Miami také překonal rekord Reggieho Millera v počtu nastřílených trojek v kariéře, čímž se stal držitelem nového rekordu v počtu trojek v NBA.
Po dvou sezónách v Miami Heat, kde i nadále patřil mezi klíčové hráče, ukončil Ray Allen svou aktivní kariéru v roce 2014. Během své dlouhé a úspěšné kariéry v NBA (1996-2014) odehrál 1300 zápasů, nastřílel 2450 trojek a dosáhl průměru 18,9 bodu na zápas. Jeho schopnost střílet z dálky a jeho klid v rozhodujících momentech z něj udělaly jednoho z nejrespektovanějších hráčů své generace. Mimo palubovku se Ray Allen věnuje rodině a různým charitativním projektům. V roce 2018 byl uveden do Basketball Hall of Fame, což je zasloužené uznání jeho výjimečné kariéry.