Rasheed Wallace, známý svou neuvěřitelnou všestranností na hřišti a občas i bouřlivou povahou, zanechal v NBA nesmazatelnou stopu. Jeho kariéra, protkaná úspěchy i kontroverzemi, je fascinujícím příběhem o jednom z nejtalentovanějších pivotů své generace.
Narodil se 17. září 1974 v Germantown, Severní Karolína. Wallace se brzy prosadil jako výrazný talent již na střední škole a následně si vybudoval pověst hvězdy na University of North Carolina. Během svého působení v univerzitním týmu Tar Heels (1993-1995) patřil k oporám a pomohl týmu k úspěchům v NCAA. Jeho fyzické předpoklady, včetně výšky 2 metry a 11 centimetrů, a atletická schopnost mu předurčovaly skvělou budoucnost v profesionálním basketbalu.
V roce 1995 byl Rasheed Wallace draftován z 4. pozice týmem Washington Bullets. Okamžitě se zařadil mezi klíčové hráče týmu a ukázal svůj potenciál. V prvních sezónách v lize předváděl solidní výkony, ale Bullets se v té době potýkali s problémy. V sezóně 1995-96, jeho nováčkovské, zaznamenal průměr 10,4 bodu a 4,1 doskoku na zápas. V následující sezóně se jeho statistiky zlepšily, ale tým stále nedosahoval kýžených výsledků.
V únoru 1998 byl Wallace vyměněn do Portland Trail Blazers. Toto období se stalo pro jeho kariéru klíčovým, ale zároveň i kontroverzním. V Portlandu vytvořil s dalšími mladými talenty, jako byli Damon Stoudamire, Bonzi Wells a Scottie Pippen, tým přezdívaný „Jail Blazers“ kvůli častým problémům se zákonem a disciplínou. Navzdory vnitřním rozbrojům a pověsti problematičtějšího týmu, Trail Blazers s Wallaceem v sestavě patřili k nejlepším v lize. V sezóně 2000-01 se s týmem dostali až do finále Západní konference, kde těsně prohráli s budoucími šampiony Los Angeles Lakers. Během svého působení v Portlandu Wallace zaznamenal své kariérní maximum 20,1 bodu v sezóně 2001-02. Jeho hra byla charakteristická univerzálností – dokázal skórovat z různých pozic, doskakovat a výborně bránit.
V únoru 2004, během sezóny, kdy byl ještě hráčem Trail Blazers, byl Wallace vyměněn do Atlanta Hawks. Jeho angažmá v Atlantě však netrvalo dlouho. Ještě v téže sezóně, v únoru 2004, se přesunul do Detroit Pistons. Tento přestup se ukázal jako životně důležitý pro jeho kariéru. V týmu plném zkušených a defenzivně laděných hráčů, jako byli Ben Wallace, Chauncey Billups a Richard Hamilton, se Wallace stal klíčovým prvkem. Jeho schopnost skórovat, doskakovat a bránit na vysoké úrovni dokonale zapadla do systému trenéra Larryho Browna. V sezóně 2003-04 pomohl Detroit Pistons k zisku titulu šampiona NBA. Byl to pro něj první a jediný titul v kariéře. Jeho přínos v play-off byl obrovský, zejména v obranné fázi a v klíčových momentech zápasů.
Po úspěšném angažmá v Detroitu zamířil Wallace v létě 2006 do Cleveland Cavaliers, kde se znovu setkal s LeBronem Jamesem. Strávil zde dvě sezóny, během kterých se tým dostal do finále NBA v roce 2007, kde však podlehl San Antonio Spurs. V sezóně 2008-09 hrál za Phoenix Suns, ale jeho role v týmu byla již menší. V létě 2009 se vrátil do Boston Celtics, kde doplnil silnou sestavu s Paulem Piercem, Kevinem Garnettem a Rayem Allenem. S Bostonem se v sezóně 2009-10 dostal do finále NBA, kde však v sedmizápasové bitvě prohráli s Los Angeles Lakers.
Po sezóně 2009-10 ukončil Rasheed Wallace svou aktivní kariéru v NBA. Jeho kariéra byla poznamenána neuvěřitelným talentem, ale také rekordním počtem technických chyb a vyloučení. Během své kariéry nasbíral 317 technických chyb, což je nejvíce v historii NBA. Tato pověst „divokého“ hráče však nijak neubírala na jeho schopnostech na hřišti. Byl známý svým osobitým stylem hry, sebevědomím a schopností rozhodovat zápasy. Po ukončení kariéry se věnoval různým projektům a občas se objevoval v basketbalovém světě jako komentátor nebo trenér.