Jack Wayne Sikma se narodil 14. listopadu 1955 v Kankakee, Illinois. Vyrůstal v odlehlé části státu a už od mládí se věnoval basketbalu. Jeho talent se naplno projevil na Illinois Wesleyan University, malé škole v divizi NCAA III. Zde hrál za univerzitní tým Titans a rychle se stal dominantním hráčem. Během svého působení na univerzitě byl třikrát jmenován All-American hráčem v divizi NCAA III, což podtrhovalo jeho výjimečnost v rámci této úrovně. V sezóně 1976–1977 dovedl svůj tým k národnímu titulu NCAA Division III, když ve finále porazili Ursinus College. V této mistrovské sezóně zaznamenal působivé průměry 20,4 bodu a 16,1 doskoku na zápas. Jeho výkony na Illinois Wesleyan University upoutaly pozornost skautů z NBA, přestože hrál na nižší úrovni univerzitního basketbalu.
V roce 1977 byl Jack Sikma vybrán v draftu NBA týmem Seattle SuperSonics jako 8. volba v prvním kole. Tento výběr byl pro mnohé překvapením, vzhledem k tomu, že Sikma přicházel z divize NCAA III. Nicméně, generální manažer Sonics, Bob Houbregs, a trenér Bob Hopkins v něm viděli potenciál. Sikma se rychle etabloval v lize a už ve své nováčkovské sezóně 1977–1978 patřil k oporám týmu. Odehrál všech 82 zápasů a zaznamenal průměrně 10,7 bodu a 8,3 doskoku na zápas. Seattle se v té sezóně dostal až do finále NBA, kde prohrál s Washington Bullets v sedmi zápasech. Sikma se ukázal jako spolehlivý doskakovač a efektivní střelec.
Sezóna 1978–1979 se stala vrcholem Sikmovy kariéry a zároveň historickým milníkem pro Seattle SuperSonics. Tým pod vedením trenéra Lennyho Wilkense, který převzal tým během předchozí sezóny, hrál dominantní basketbal. Sikma se stal základním pilířem sestavy a jeho všestranná hra byla pro Sonics klíčová. Zaznamenal průměrně 15,6 bodu a 12,4 doskoku na zápas a poprvé ve své kariéře byl jmenován do NBA All-Star Game. Sonics se opět probojovali do finále NBA, kde se znovu utkali s Washington Bullets. Tentokrát však Seattle zvítězil v pěti zápasech a získal svůj jediný titul NBA. Sikma hrál v play-off důležitou roli, když v průměru zaznamenal 14,8 bodu a 11,7 doskoku na zápas. Jeho schopnost doskakovat, bránit a zároveň spolehlivě střílet z něj dělala obtížně bránitelného hráče.
Během svého působení v Seattlu si Sikma vybudoval pověst jednoho z nejlepších podkošových hráčů své doby. Byl známý pro svůj jedinečný „Sikma move“, otočku se střelou z odskoku, kterou často zakončoval akce. Kromě toho byl na svou pozici centra neobvykle dobrým střelcem trestných hodů, s kariérním průměrem 84,9 %. V sezóně 1987–1988 dokonce vedl celou ligu v úspěšnosti trestných hodů s 92,2 %, což je pro centra mimořádný výkon. Celkem byl sedmkrát jmenován do NBA All-Star Game (1979–1985). S Sonics strávil devět sezón, během nichž se stal neoficiálním kapitánem a tváří týmu. V Seattlu drží klubový rekord v počtu doskoků (7 729) a je druhý v bodech (12 703). Jeho dres s číslem 43 byl vyřazen z užívání týmem SuperSonics.
Před sezónou 1986–1987 byl Jack Sikma vyměněn ze Seattle SuperSonics do Milwaukee Bucks. Výměna zahrnovala Sikmu a dvě budoucí volby v draftu za Altona Listera, Kevina Hunta a budoucí volbu v draftu. V Milwaukee strávil Sikma posledních pět sezón své kariéry. I zde si udržel vysokou úroveň výkonnosti a stal se důležitou součástí týmu. V první sezóně s Bucks zaznamenal průměrně 12,7 bodu a 10,0 doskoku na zápas. S Milwaukee se pravidelně účastnil play-off, i když se mu nepodařilo zopakovat mistrovský úspěch ze Seattlu. Jeho zkušenosti a spolehlivost byly pro mladší hráče Bucks cenné. Sikma ukončil svou hráčskou kariéru po sezóně 1990–1991. Celkem odehrál v NBA 14 sezón, zaznamenal 17 287 bodů a 10 816 doskoků.
Po ukončení hráčské kariéry zůstal Jack Sikma spojen s basketbalem. Působil jako asistent trenéra u několika týmů NBA. V letech 2003–2007 se vrátil k Seattle SuperSonics, kde pracoval jako asistent trenéra. Později působil také u Houston Rockets (2007–2011), Minnesota Timberwolves (2011–2013) a Toronto Raptors (2015–2016). V těchto rolích se zaměřoval především na rozvoj podkošových hráčů a zlepšování jejich techniky. Jeho zkušenosti a znalosti byly pro mladé hráče velkým přínosem.
Za své úspěchy a přínos basketbalu byl Jack Sikma v roce 2019 uveden do Naismith Memorial Basketball Hall of Fame. Tato pocta potvrdila jeho místo mezi nejvýznamnějšími postavami historie NBA. Sikma je považován za jednoho z nejlepších podkošových hráčů své éry a za průkopníka centra s dobrou střelbou z dálky, což je v dnešní NBA běžná dovednost. Jeho syn, Luke Sikma, se také stal profesionálním basketbalistou a úspěšně působí v evropských ligách.