Elgin Baylor, narozený 16. září 1934 v Washingtonu D.C., byl jedním z nejtalentovanějších a nejinovativnějších hráčů, kteří kdy prošli NBA. Jeho kariéra byla poznamenána nejen úchvatnými výkony na hřišti, ale také neustálým bojem se zraněními a smůlou, která mu znemožnila dosáhnout ještě vyšších met. Přesto jeho vliv na hru a jeho jedinečný styl zanechaly nesmazatelnou stopu.
Baylorova basketbalová dráha začala na střední škole, kde si rychle získal pozornost díky svým atletickým schopnostem a neotřelému hernímu stylu. Po střední škole se rozhodl pro studium na College of Idaho, kde strávil jeden rok. Následně přestoupil na Seattle University, kde se jeho talent naplno rozvinul. V sezóně 1957-58 dovedl Seattle University do finále NCAA, kde ale podlehli Kentucky Wildcats. Jeho univerzální hra, zahrnující vynikající střelbu, skvělou práci s míčem a schopnost doskakovat, mu vynesla nominaci do All-American týmu.
V roce 1958 byl Elgin Baylor draftován týmem Minneapolis Lakers jako první volba. Toto byl začátek jeho profesionální kariéry, která měla trvat dalších 13 sezón. Již v první sezóně (1958-59) ukázal, co umí. Stal se nejlepším střelcem týmu a byl nominován do NBA All-Star Game. Jeho přítomnost v týmu okamžitě přinesla zlepšení, ačkoliv Lakers v té době nebyli na vrcholu slávy. Po jedné sezóně v Minneapolis se tým v roce 1960 přestěhoval do Los Angeles, kde se Baylor stal tváří nového klubu.
Baylorova kariéra v dresu Lakers byla plná úžasných individuálních výkonů. Jeho schopnost skórovat z jakékoliv pozice, jeho neuvěřitelné skoky a kreativní zakončení z něj udělaly noční můru pro soupeře. V sezóně 1961-62 zaznamenal neuvěřitelný průměr 38,3 bodu na zápas, což je dodnes jeden z nejvyšších průměrů v historii ligy. V téže sezóně se mu podařilo nastřílet 71 bodů v jednom zápase proti New York Knicks, což byl v té době rekord NBA. Během své kariéry byl jedenáctkrát nominován do NBA All-Star Game a desetkrát byl vybrán do All-NBA First Team. Jeho schopnost hrát na obou stranách hřiště byla také výjimečná, ačkoliv jeho ofenzivní schopnosti často zastínily jeho defenzivní přínos.
Navzdory svým úžasným výkonům byla Baylorova kariéra sužována vážnými zraněními. Již v rané fázi své kariéry utrpěl několik zranění kolena a kotníku, která ho opakovaně vyřazovala ze hry. Tato zranění ho sice zpomalovala, ale nikdy ho zcela nezlomila. Jeho největší smůla však spočívala v tom, že v době jeho největší slávy Lakers opakovaně naráželi na silný tým Boston Celtics v NBA Finals. Celkem osmkrát se Baylor se svými Lakers probojoval do finále, ale ani jednou se jim nepodařilo získat titul. Vždy stáli proti nepřekonatelné překážce v podobě Celtics s jejich hvězdami jako Bill Russell.
V sezóně 1971-72, v sezóně, kdy Lakers konečně dokázali vyhrát titul, Baylor odehrál pouze 9 zápasů kvůli zranění. Tým bez něj dokázal zvítězit, což bylo pro fanoušky i pro něj samotného hořkosladké. Po této sezóně, v listopadu 1971, se Baylor rozhodl ukončit svou hráčskou kariéru. Jeho odchod byl pro mnohé překvapením, ale on sám cítil, že už nemůže týmu přinést tolik, kolik by chtěl, a že jeho tělo už nevydrží nároky profesionálního basketbalu. Jeho číslo 22 bylo následně vyřazeno Los Angeles Lakers.
Po ukončení hráčské kariéry se Elgin Baylor věnoval trenérské činnosti. Krátce trénoval New Orleans Jazz (později Utah Jazz) a následně se stal generálním manažerem Los Angeles Clippers, kde působil téměř 22 let. V této roli se snažil vybudovat úspěšný tým, ale i zde se potýkal s různými výzvami. Elgin Baylor zemřel 22. března 2021 ve věku 86 let.