Dave DeBusschere se narodil 16. října 1940 v Detroitu ve státě Michigan. Už od mládí projevoval mimořádný talent pro sport, exceloval v baseballu i basketbalu. Navštěvoval Austin Catholic Preparatory School v Detroitu, kde se stal hvězdou obou sportů. Jeho výjimečné schopnosti mu vynesly sportovní stipendium na University of Detroit Mercy. Během své univerzitní kariéry v letech 1959 až 1962 se DeBusschere stal jednou z nejvýraznějších postav univerzitního basketbalu. Třikrát byl jmenován do All-America týmu a vedl svůj tým k bilanci 79 výher a 19 proher. V sezóně 1961-62 dosáhl průměrů 24,8 bodu a 16,2 doskoku na zápas, což ho řadilo mezi nejlepší hráče v zemi.
Po úspěšné univerzitní kariéře se Dave DeBusschere ocitl v unikátní pozici, kdy se mu naskytla příležitost věnovat se profesionálně oběma sportům. V roce 1962 byl draftován v NBA jako takzvaný „territorial pick“ týmem Detroit Pistons. Současně s tím podepsal smlouvu s baseballovým týmem Chicago White Sox z Major League Baseball. Jeho profesionální sportovní dráha tak začala v neobvyklém dvojím režimu. Během baseballových sezón 1962 a 1963 působil jako levák nadhazovač pro White Sox. Odehrál celkem 36 zápasů, z toho 10 jako startující nadhazovač, zaznamenal bilanci 3 výhry a 4 prohry s průměrem 2,90 vydělaných doběhů na devět směn. V roce 1964 se rozhodl soustředit výhradně na basketbal, což se ukázalo jako klíčové rozhodnutí pro jeho budoucí kariéru.
V dresu Detroit Pistons se Dave DeBusschere rychle etabloval jako klíčový hráč. Zpočátku působil na pozici křídla, ale později se přesunul na pozici power forwarda. Jeho fyzická hra, schopnost doskakování a obranné dovednosti byly pro tým nesmírně cenné. V sezóně 1963-64 dosáhl průměru 14,8 bodu a 11,1 doskoku na zápas. Jeho kariéra v Detroitu nabrala nečekaný směr v roce 1964, kdy byl ve věku pouhých 24 let jmenován hrajícím trenérem Pistons. Stal se tak nejmladším trenérem v historii NBA. Tuto roli zastával po dobu tří a půl sezón, konkrétně od roku 1964 do poloviny sezóny 1967-68. I přes náročné dvojí povinnosti si udržoval vysokou úroveň hry a byl pravidelně vybírán do All-Star zápasů NBA. Celkem si během své kariéry zahrál v osmi All-Star utkáních.
Zlomový okamžik v jeho kariéře nastal 19. prosince 1968, kdy byl Dave DeBusschere vyměněn z Detroit Pistons do New York Knicks. Tato výměna, která poslala Waltu Bellamyho a Howarda Komivese do Detroitu, se ukázala jako jedna z nejvýznamnějších v historii Knicks. DeBusschere se okamžitě stal nedílnou součástí týmu, který již disponoval jmény jako Willis Reed, Walt Frazier, Bill Bradley a Earl Monroe. Přinesl do týmu agresivní obranu, neúnavné doskakování a schopnost hrát tvrdě pod košem. Jeho příchod pomohl Knicks vytvořit tým s vynikající chemií a obranou, což bylo základem pro jejich budoucí úspěchy.
S New York Knicks zažil Dave DeBusschere nejúspěšnější období své kariéry. Byl klíčovým článkem týmu, který v letech 1970 a 1973 získal dva mistrovské tituly NBA. V sezóně 1969-70, kdy Knicks poprvé triumfovali, DeBusschere zaznamenal průměrně 14,6 bodu a 10,0 doskoku na zápas. Jeho obranná práce proti nejlepším útočníkům ligy byla neocenitelná. V sedmém zápase finále NBA proti Los Angeles Lakers v roce 1970, kdy Willis Reed odehrál legendární utkání s bolavou nohou, DeBusschere přispěl 18 body a 17 doskoky, což pomohlo Knicks k vítězství. V roce 1973, kdy Knicks získali svůj druhý titul, jeho průměry činily 16,3 bodu a 10,2 doskoku. DeBusschere byl známý svou houževnatostí a schopností hrát na obou koncích hřiště, ale jeho defenzivní přínos byl obzvláště ceněn. Šestkrát za sebou byl jmenován do NBA All-Defensive First Team, a to v letech 1969 až 1974.
Dave DeBusschere ukončil svou hráčskou kariéru v roce 1974 po deseti sezónách v NBA. Během své kariéry odehrál 875 zápasů s celkovými průměry 16,1 bodu, 11,0 doskoku a 2,9 asistence na zápas. Po ukončení aktivní kariéry zůstal Dave DeBusschere spojen s basketbalem a sportem obecně. V letech 1975-1976 působil jako komisař American Basketball Association (ABA), kde hrál klíčovou roli při jednáních, která vedla ke sloučení ABA s NBA v roce 1976. Později se vrátil do New York Knicks, tentokrát v pozici generálního manažera, kterou zastával v letech 1982 až 1986. Během svého působení na této pozici provedl několik významných akvizic, například získání Boba McAdoo a Bernarda Kinga, kteří pomohli Knicks k postupu do play-off. Později pracoval také pro Madison Square Garden Network a jako senior viceprezident a asistent generálního manažera pro New York Knicks.
V roce 1983 byl Dave DeBusschere za své zásluhy o basketbal uveden do Naismith Memorial Basketball Hall of Fame. Jeho jméno je spojeno s érou Knicks, která definovala úspěch a týmovou hru. Dave DeBusschere zemřel 14. května 2003 ve věku 62 let v New Yorku na infarkt. Byl ženatý s Bernadette, se kterou měl syna Petera a dceru Michelle.