Reggie Miller se narodil 24. srpna 1965 v Riverside v Kalifornii. Pocházel ze sportovně nadané rodiny; jeho starší bratr Darrell hrál baseball v MLB a sestra Cheryl Miller je považována za jednu z nejlepších basketbalistek všech dob, je členkou Basketbalové síně slávy. Reggie se v raném věku potýkal se zdravotním problémem – vrozenou deformací kyčle, která mu bránila v normální chůzi. Strávil několik let s dlahami na nohou, což mu pomohlo posílit svaly a překonat tuto překážku. Navzdory tomu, že byl v dětství často terčem posměchu kvůli svým nohám, se z něj stal atletický a vytrvalý sportovec.
Basketbal začal hrát na Polytechnic High School v Riverside a poté pokračoval na univerzitě UCLA (University of California, Los Angeles), kde studoval v letech 1983 až 1987. Během své univerzitní kariéry se rychle etabloval jako vynikající střelec a ve svém posledním ročníku, v sezóně 1986-87, zaznamenal průměr 22,3 bodu na zápas. Stal se druhým nejlepším střelcem v historii školy a dodnes drží rekord Pacific-10 Conference v počtu bodů v jedné sezóně. V roce 1985 vedl svůj tým k vítězství v National Invitation Tournament (NIT).
V roce 1987 byl Reggie Miller vybrán v draftu NBA jako 11. celkově týmem Indiana Pacers. Jeho výběr byl zpočátku v Indianapolisu přijat s rozpaky a dokonce s bučením fanoušků, kteří si spíše přáli místního rodáka Stevea Alforda. Miller však brzy ukázal svůj potenciál. Ve své nováčkovské sezóně (1987-88) zaznamenal průměr 10,0 bodu na zápas a postupně se propracoval mezi nejlepší střelce ligy. Jeho neobvyklá střelecká mechanika, kdy míč vypouštěl z ruky velmi rychle a z vysokého oblouku, se stala jeho poznávacím znamením. Během svých prvních let v lize se zdokonaloval a stal se klíčovým hráčem Pacers, týmu, který v té době patřil spíše k průměru Východní konference.
Devadesátá léta byla pro Reggieho Millera a Indiana Pacers obdobím vzestupu. Miller se stal tváří franšízy a synonymem pro klíčové střely v závěrech zápasů, což si vysloužilo přezdívku „Miller Time“. Tato éra byla silně poznamenána intenzivní rivalitou s New York Knicks, s nimiž se Pacers opakovaně utkávali v play-off. Mezi jeho nejznámější a nejpamátnější momenty patří události ze 7. května 1995, kdy v prvním zápase semifinále Východní konference proti Knicks nastřílel 8 bodů za pouhých 9 sekund v závěru zápasu, čímž otočil skóre a zajistil Pacers vítězství. Tento moment se stal ikonickým a podtrhl jeho pověst hráče, který se nikdy nevzdává.
Během své kariéry byl Miller pětkrát vybrán do NBA All-Star Game (1990, 1995, 1996, 1998, 2000) a v roce 1998 byl členem týmu All-NBA Third Team. Opakovaně dosahoval průměru přes 20 bodů na zápas a byl jedním z nejlepších střelců z dálky v celé lize. V roce 1996 se s americkým národním týmem zúčastnil Olympijských her v Atlantě, kde získal zlatou medaili jako člen takzvaného „Dream Teamu III“. Byl známý nejen svou střelbou, ale i svou zarputilostí, trash-talkingem a schopností psychologicky ovlivňovat soupeře.
Pod vedením trenéra Larryho Browna a později Larryho Birda se Indiana Pacers v druhé polovině 90. let stali pravidelným účastníkem bojů o titul ve Východní konferenci. Reggie Miller tvořil jádro týmu s hráči jako Rik Smits, Dale Davis, a později Jalen Rose. V roce 1994 se dostali do finále Východní konference, kde prohráli s New York Knicks v sedmi napínavých zápasech. O čtyři roky později, v roce 1998, čelili v konferenčním finále legendárnímu týmu Chicago Bulls s Michaelem Jordanem, a opět prohráli v sedmi zápasech.
Největší týmový úspěch přišel v sezóně 1999-2000, kdy Pacers pod vedením trenéra Larryho Birda konečně prolomili bariéru Východní konference. Ve finále porazili opět New York Knicks a postoupili do finále NBA, což bylo poprvé v historii franšízy Indiana Pacers. Tam se utkali s dominantními Los Angeles Lakers, vedenými Shaquillem O’Nealem a Kobem Bryantem. Pacers sice bojovali, ale nakonec prohráli sérii 4:2 na zápasy. Pro Millera to byla jediná účast ve finále NBA v jeho dlouhé kariéře, ačkoliv se mu nepodařilo získat mistrovský prsten.
Reggie Miller zůstal věrný týmu Indiana Pacers po celou svou kariéru, což je v moderní NBA velmi vzácné. Strávil v jednom dresu 18 sezón, od roku 1987 do roku 2005. Během svých posledních let sice jeho střelecké statistiky mírně klesaly, ale stále zůstával klíčovým střelcem a lídrem týmu. V sezóně 2004-05 hrál ve věku 39 let a nadále byl schopen podávat solidní výkony. Jeho poslední zápas v NBA se odehrál 19. května 2005, kdy Pacers prohráli v semifinále Východní konference s Detroit Pistons. Po utkání se dočkal ovací ve stoje od fanoušků Detroitu, což svědčilo o respektu, který si během let získal.
Během své kariéry nastřílel 25 279 bodů (průměr 18,2 bodu na zápas), zaznamenal 4 188 asistencí a 1 505 zisků. V době svého odchodu do důchodu byl držitelem rekordu NBA v počtu nastřílených trojek s 2 560, než byl později překonán Rayem Allenem a Stephenem Currym. Po ukončení aktivní kariéry se Miller stal úspěšným televizním komentátorem a analytikem pro stanici TNT, kde působí dodnes. V březnu 2006 vyřadili Indiana Pacers na jeho počest dres s číslem 31 a 7. září 2012 byl Reggie Miller uveden do Naismith Memorial Basketball Hall of Fame.