William Bill Laimbeer Jr. se narodil 10. května 1957 v Altonu, Illinois. Jeho cesta basketbalovým světem byla plná nekompromisní hry, tvrdých osobních bitev a nečekaných zvratů, které ho formovaly jak na hřišti, tak mimo něj. Laimbeerova kariéra je často spojována s přezdívkou „The Enforcer“ (Vynucovač), která vystihuje jeho styl hry – fyzický, agresivní a často na hraně pravidel.
Laimbeer navštěvoval University of Notre Dame, kde hrál univerzitní basketbal od roku 1976 do 1979. V dresu Fighting Irish se prosadil jako silný podkošový hráč s dobrou střelbou a schopností doskakovat. Po úspěšné univerzitní dráze byl v roce 1979 draftován týmem Cleveland Cavaliers jako 65. hráč celkově. Jeho první sezóna v NBA (1979-80) byla spíše rozjezdová, ale ukázal potenciál.
Zlom v jeho kariéře nastal v roce 1982, kdy byl vyměněn do Detroit Pistons. V Detroitu se Laimbeer stal klíčovou postavou pro tým, který se pod vedením trenéra Chucka Dalyho profiloval jako jeden z nejtvrdších a nejagresivnějších v lize. Spolu s hráči jako Isiah Thomas, Dennis Rodman a Rick Mahorn vytvořili nechvalně proslulou éru „Bad Boys“ (Špatní chlapci). Laimbeer byl v tomto týmu nepostradatelný. Jeho role byla jasná: zastrašit soupeře, vyhrávat osobní souboje a chránit své spoluhráče. Jeho fyzická hra, schopnost dávat „špinavé“ koše a psychická odolnost byly pro úspěch Pistons zásadní.
S Detroitem Laimbeer dosáhl vrcholu své hráčské kariéry. V letech 1989 a 1990 dovedl tým k zisku dvou titulů mistra NBA. V obou finálových sériích patřil mezi hlavní opory. V sezóně 1988-89 zaznamenal průměr 13,1 bodu a 10,1 doskoku, což byly jeho nejlepší statistiky v kariéře. Jeho schopnost střílet trojky (v té době ne tak běžná pro pivoty) ho činila ještě nebezpečnějším. Byl čtyřnásobným účastníkem All-Star Game (1983, 1984, 1985, 1986). Jeho defenzivní nasazení a schopnost „provokovat“ soupeře ho často dostávaly do problémů s rozhodčími, ale zároveň inspirovaly jeho tým.
Během své kariéry v NBA, která trvala 14 sezón, Laimbeer odehrál 973 zápasů. V nich zaznamenal celkem 9 925 bodů, 9 300 doskoků a 2 070 asistencí. Jeho průměry byly 10,4 bodu, 9,7 doskoku a 2,1 asistence na zápas. Je známý také jako jeden z nejvíce faulujících hráčů v historii NBA, ale zároveň byl efektivní v proměňování trestných hodů, což mu pomáhalo sbírat body i pod tlakem.
Laimbeerova tvrdá hra si vybírala svou daň. Během své kariéry se potýkal s různými zraněními, která ho občas omezovala, ale vždy se dokázal vrátit. Po odchodu z Detroitu v roce 1993 hrál krátce za Charlotte Hornets a poté za Seattle SuperSonics. Svoji hráčskou kariéru ukončil v sezóně 1993-94. Jeho odchod signalizoval konec jedné éry v NBA.
Po ukončení hráčské kariéry se Bill Laimbeer vrhl na trenérskou dráhu. V sezóně 1997-98 trénoval tým Quad City Thunder v Continental Basketball Association (CBA), kde dosáhl úspěchů. Jeho nejvýraznějším trenérským angažmá byla WNBA, kde se stal trenérem Detroit Shock v roce 1999. S týmem dosáhl velkého úspěchu, když v letech 2003, 2006 a 2008 vyhrál tři tituly WNBA. Jeho trenérský styl byl podobně nekompromisní jako jeho styl hráčský, což mu pomohlo vybudovat silné a disciplinované týmy. V roce 2009 se stal generálním manažerem a trenérem New York Liberty, kde působil několik sezón. V roce 2021 se vrátil do Las Vegas Aces jako trenér a pomohl jim k titulu v roce 2022.
Bill Laimbeer je známý svou vášní pro automobilové závody, zejména pro NASCAR. Jeho vztah s médii byl často napjatý, jelikož se nebál říkat svůj názor a často působil kontroverzně. Přesto si získal respekt mnoha fanoušků pro svou loajalitu k týmu a neochvějnou snahu o vítězství. Jeho rodina je s basketbalem spojená i nadále, jeho dcera se věnovala univerzitnímu basketbalu.