Luis Enríquez Bacalov, narozen 30. srpna 1933 v Buenos Aires, byl argentinský skladatel filmové hudby a hudební ředitel, který se proslavil svou prací na špagetových westernech a italském progresivním rocku. Jeho kořeny sahaly k bulharským židovským imigrantům, kteří se usadili v Argentině. Ačkoli se identifikoval jako Žid, nebyl praktizujícím věřícím. Jeho hudební vzdělání zahrnovalo studium u významných osobností jako Enrique Barenboim a Berta Sujovolsky.
Bacalovova kariéra zaznamenala mezinárodní úspěch, zejména díky jeho hudbě k filmům. Jeho největší uznání přišlo v roce 1996, kdy získal Oscara za nejlepší původní hudbu k filmu „Il Postino“. Toto ocenění bylo vrcholem jeho tvůrčí cesty, která zahrnovala další dvě nominace na Oscara. Jeho hudební styl byl rozmanitý a zahrnoval prvky argentinského tanga, progresivního rocku a klasické hudby, což mu umožnilo pracovat na široké škále filmových žánrů.
Kromě „Il Postino“ se Bacalovova hudba objevila v mnoha dalších ikonických filmech. V oblasti westernů složil nezapomenutelné soundtracky k dílům jako „Django“, „A Bullet for the General“ a „The Grand Duel“. Jeho talent se projevil i v italských kriminálních filmech, kde vytvořil atmosférické hudební doprovody pro filmy jako „Caliber 9“, „Il Boss“ a „Mister Scarface“. Jeho hudební vliv přesáhl hranice tradičních žánrů, což dokládá jeho spolupráce s předními italskými progresivními rockovými kapelami, jako jsou New Trolls, Osanna a Il Rovescio della Medaglia v raných sedmdesátých letech.
Bacalov nebyl jen skladatelem filmové hudby, ale také se věnoval komornějšímu a orchestrálnímu tvorbě. Mezi jeho významná díla pro sbor a orchestr patří „Misa Tango“ (1997), která představuje inovativní spojení španělské liturgické mše s rytmy argentinského tanga. Tato skladba měla premiéru v Římě v roce 2000 s legendárním Plácidem Domingem a byla později nahrána s ním i dalšími významnými umělci. Dalším významným dílem je „Cantones de Nuestro Tiempos“ (2006), inspirované Žalmy Davidovými, které bylo uvedeno na Harvardově univerzitě.
Jeho hudba si našla cestu i do moderní kinematografie, kde ji s oblibou využíval režisér Quentin Tarantino. Skladby jako „The Grand Duel (Parte Prima)“ a „The Summertime Killer“ zazněly ve filmu „Kill Bill“ (2003), zatímco „Django“, „La Corsa (2nd Version)“ a „Lo Chiamavano King“ obohatily soundtrack k filmu „Django Unchained“ (2012). Bacalov byl také autorem prvního trojkoncertu pro bandoneon, piano, soprán a symfonický orchestr nazvaného „Tango Music with Symphonic Proportions“.
Od roku 2005 až do své smrti působil jako hlavní ředitel Orchestra della Magna Grecia v Tarantu v Itálii, kde zanechal trvalou stopu. Luis Enríquez Bacalov zemřel 15. listopadu 2017 ve věku 84 let na ischemickou cévní mozkovou příhodu. Byl považován za brilantního klavíristu a jeho rozsáhlé dílo nadále inspiruje hudebníky i posluchače po celém světě.
Šárka Kašpárková datum narození
Martin Gore
Orlando Bloom wiki
Michel Legrand
Emoční Upír význam
Martin Böttcher
David Bowie wiki
Mark Snow
Alžběta Pomořanská vzdělání
Mark Isham