Luis Enríquez Bacalov, narozen 30. srpna 1933 v Buenos Aires, byl argentinský skladatel filmové hudby a hudební ředitel, který se proslavil svou prací na špagetových westernech a italském progresivním rocku. Jeho kořeny sahaly k bulharským židovským imigrantům, kteří se usadili v Argentině. Ačkoli se identifikoval jako Žid, nebyl praktizujícím věřícím. Jeho hudební vzdělání zahrnovalo studium u významných osobností jako Enrique Barenboim a Berta Sujovolsky.
Bacalovova kariéra zaznamenala mezinárodní úspěch, zejména díky jeho hudbě k filmům. Jeho největší uznání přišlo v roce 1996, kdy získal Oscara za nejlepší původní hudbu k filmu „Il Postino“. Toto ocenění bylo vrcholem jeho tvůrčí cesty, která zahrnovala další dvě nominace na Oscara. Jeho hudební styl byl rozmanitý a zahrnoval prvky argentinského tanga, progresivního rocku a klasické hudby, což mu umožnilo pracovat na široké škále filmových žánrů.
Kromě „Il Postino“ se Bacalovova hudba objevila v mnoha dalších ikonických filmech. V oblasti westernů složil nezapomenutelné soundtracky k dílům jako „Django“, „A Bullet for the General“ a „The Grand Duel“. Jeho talent se projevil i v italských kriminálních filmech, kde vytvořil atmosférické hudební doprovody pro filmy jako „Caliber 9“, „Il Boss“ a „Mister Scarface“. Jeho hudební vliv přesáhl hranice tradičních žánrů, což dokládá jeho spolupráce s předními italskými progresivními rockovými kapelami, jako jsou New Trolls, Osanna a Il Rovescio della Medaglia v raných sedmdesátých letech.
Bacalov nebyl jen skladatelem filmové hudby, ale také se věnoval komornějšímu a orchestrálnímu tvorbě. Mezi jeho významná díla pro sbor a orchestr patří „Misa Tango“ (1997), která představuje inovativní spojení španělské liturgické mše s rytmy argentinského tanga. Tato skladba měla premiéru v Římě v roce 2000 s legendárním Plácidem Domingem a byla později nahrána s ním i dalšími významnými umělci. Dalším významným dílem je „Cantones de Nuestro Tiempos“ (2006), inspirované Žalmy Davidovými, které bylo uvedeno na Harvardově univerzitě.
Jeho hudba si našla cestu i do moderní kinematografie, kde ji s oblibou využíval režisér Quentin Tarantino. Skladby jako „The Grand Duel (Parte Prima)“ a „The Summertime Killer“ zazněly ve filmu „Kill Bill“ (2003), zatímco „Django“, „La Corsa (2nd Version)“ a „Lo Chiamavano King“ obohatily soundtrack k filmu „Django Unchained“ (2012). Bacalov byl také autorem prvního trojkoncertu pro bandoneon, piano, soprán a symfonický orchestr nazvaného „Tango Music with Symphonic Proportions“.
Od roku 2005 až do své smrti působil jako hlavní ředitel Orchestra della Magna Grecia v Tarantu v Itálii, kde zanechal trvalou stopu. Luis Enríquez Bacalov zemřel 15. listopadu 2017 ve věku 84 let na ischemickou cévní mozkovou příhodu. Byl považován za brilantního klavíristu a jeho rozsáhlé dílo nadále inspiruje hudebníky i posluchače po celém světě.
František Václav Krejčí wikipedie
Ólafur Arnalds
Terezie Kovalová kdo to je?
Michel Legrand
Margaret Court kdo to je?
Nicholas Britell
Klaus Schwab
Luis Bacalov
Sufražetka
Michel Magne