Viktor Vrabec wikipedia
Eva Jeníčková kdo to je?
Hildur Gunadóttir, islandská violoncellistka a skladatelka, se narodila 4. září 1982 v Reykjavíku. Její umělecká dráha je hluboce zakořeněna v hudební tradici, neboť její otec, Guni Franzson, byl skladatel, klarinetista a hudební pedagog, zatímco její matka, Ingveldur Gurún Ólafsdóttir, je operní pěvkyně. Tato rodinná inspirace se projevila již v raném věku; první kroky s violoncellem podnikla v pěti letech a svůj debut absolvovala v deseti letech po boku své matky.
Její vzdělání je rozmanité a zahrnuje klasickou hudbu na Reykjavik Music Academy, studium kompozice a nových médií na Akademii umění Islandu a následně na Umělecké univerzitě v Berlíně. V současné době žije v Berlíně, kde se věnuje své rozsáhlé umělecké činnosti. Je vdaná za anglického skladatele a hudebního producenta Sama Slater, se kterým spolupracovala na projektech jako „Chernobyl“ a „Joker“.
Hildur Gunadóttir se proslavila svou jedinečnou prací na soundtracku k seriálu „Chernobyl“ a k filmu „Joker“, za které získala řadu prestižních ocenění, včetně ceny Grammy a Oscara. Její hudební styl se často vyznačuje temnými, atmosférickými a emocionálně nabitými tóny, které dokonale doplňují filmové a televizní projekty.
Její diskografie zahrnuje dvě sólová alba: „Mount A“ (2007), nahrané v New Yorku a Hólar, a „Without Sinking“ (2009), vydané pod labelem Touch. Kromě sólové tvorby se podílela na řadě významných projektů s dalšími umělci. Od roku 2003 až do smrti Jóhanna Jóhannssona v roce 2018 s ním úzce spolupracovala, podílela se na jeho filmech jako „Trapped“, „Marie Madeleine“ a „Sicario: Day of the Soldado“. Dále spolupracovala s umělci jako Pan Sonic, se kterými nahrála album „Katodivaihe/Cathodephase“ (2007), a s legendární skupinou Throbbing Gristle, kde působila jako zpěvačka a aranžérka sboru.
Její hudební přítomnost je cítit i na albech skupin Múm („Go Go Smear the Poison Ivy“ (2007), „Sing Along to Songs You Dont Know“ (2009), „Smilewound“ (2013)), The Knife („Tomorrow, In a Year“ (2010)), Wildbirds & Peacedrums („Rivers“ (2010)), Staisei Riron a Keiichir Shibuya („Blue (Strings Edit) feat. Hildur Gunadóttir“ (2010)), Skúli Sverrisson („Sería“ (2006), „Sería II“ (2010)), Hauschka („Pan Tone“ (2011)) a Craig Sutherland („Strong Island“ (2017)). V roce 2021 se podílela na soundtracku k videohře „Battlefield 2042“ s Samem Slaterem.
Hildur Gunadóttir je autorkou hudby k řadě oceňovaných filmů a seriálů. Mezi její nejznámější díla patří soundtracky k filmům „Hijacking“ (2012), „Jîn“ (2013), „The Oath - Le Serment dHippocrate“ (2016), „Tom of Finland“ (2017), „Strong Island“ (2017), „Marie Madeleine“ (2018), „Sicario: La Guerre des cartels“ (2018), „Chernobyl“ (2019), „Joker“ (2019), „Amsterdam“ (2022), „Tár“ (2022), „Women Talking“ (2022), „Mystre Venise“ (2023) a budoucím projektům „Joker: Folie deux“ (2024), „Hedda“ (2025), „28 Years Later: The Bone Temple“ (2026) a „The Bride“ (2026).
Její hudební přínos se objevuje i v seriálech, kde se podílela na několika epizodách „The Handmaids Tale: La Servante écarlate“ a spolupracovala na hudbě k seriálu „Trapped“ (2015) s Jóhannem Jóhannssonem a Rutgerem Hoedemaekersem. Kromě skládání se také uplatnila jako hudebnice, kde hrála na violoncello ve filmech jako „Last and first men“ (2010), „Prisoners“ (2013), „Sicario“ (2015), „The Revenant“ (2015) a „Premier Contact“ (2016). V „Chernobyl“ navíc hrála na piano, violoncello, zpívala a podílela se na sborech.
Kariéra Hildur Gunadóttir je lemována četnými oceněními, které svědčí o jejím mimořádném talentu a vlivu. V roce 2016 získala Edda Awards za nejlepší hudbu k filmu „Trapped“ a o rok později za „The Oath - Le Serment dHippocrate“. V roce 2019 jí byla udělena cena Emmy za nejlepší hudbu pro limitovanou sérii „Chernobyl“. Následoval vrcholný úspěch v podobě Golden Globes, Critics Choice Movie Awards, ceny BAFTA a Oscara v roce 2020 za hudbu k filmu „Joker“. V roce 2020 a 2021 získala ceny Grammy za nejlepší soundtrack pro vizuální médium pro „Chernobyl“ a „Joker“.
Její práce byla oceněna také na mezinárodních filmových festivalech, včetně čestné ceny na Festivalu international du film de Toronto v roce 2022 a nejlepšího soundtracku za „Joker: Folie deux“ na Mostra de Venise v roce 2024. Mezi její nominace patří Roberts 2013 za film „Hijacking“, Cinema Eye Honors Awards 2018 za „Strong Island“ a Golden Globes 2023 za „Women Talking“. Po smrti Jóhanna Jóhannssona úspěšně dokončila jeho poslední filmový projekt „Last and First Men“ jako skladatelka, scénáristka a režisérka.
Samuel Taylor Coleridge kdo to je?
Don Davis
Hana Drozdová wikipedia
David Holmes
Bohuš Matuš wiki
Guido De Angelis
Notorik definice
Harold Faltermeyer
Vodárník
George Gershwin