George Gershwin

Iva Janžurová kdo to je?
Ema Businská kdo to je?
John Keats kdo to je?
Vladimír Polák (manžel/manželka)
Drogista co je to?

George Gershwin

George Gershwin, původním jménem Jacob Gershwine, se narodil 26. září 1898. Jeho život, ač krátký, zanechal nesmazatelnou stopu v hudbě. Byl americkým skladatelem a klavíristou, jehož tvorba se pohybuje na pomezí jazzu, populární a klasické hudby. Jeho rodiče, Moishe Gershovitz a Roza Bruskina, pocházeli z rodin židovských imigrantů z Ruské říše. Otec Jakov Gershovitz a matka Roza Bruskina byli jeho prarodiči. Rodina se setkala ve Vilně a svatba rodičů proběhla 21. července 1895. Původní příjmení rodiny bylo Gershovitz, které se později poangličtilo na Gershwine. George se narodil v apartmánu na adrese 242 Snediker Avenue v East New Yorku v Brooklynu, kde rodina žila. Na rodném listě bylo jeho jméno uvedeno jako Jacob Gershwine. Výslovnost příjmení v jidiš komunitě zněla „Gershvin“. Byl pojmenován po svém dědečkovi.

George měl tři sourozence: staršího bratra Iru, který se narodil 6. prosince 1896, Arthura, narozeného v roce 1900, a Frances, která přišla na svět v roce 1906. Dětství prožil v prostředí Yiddish Theater District. Jeho první setkání s hudbou, které ho hluboce ovlivnilo, se odehrálo v deseti letech, kdy navštívil houslový recitál svého kamaráda Maxieho Rosenzweiga. Piano bylo pořízeno pro staršího bratra Iru, ale George se brzy ukázal jako ten, kdo si z hudby dokáže vydělat první peníze. Jeho sestra Frances byla první v rodině, kdo se začal hudbou živit.

George Gershwin se učil hře na klavír přibližně dva roky kolem roku 1911. Jeho klíčovým mentorem v této oblasti byl Charles Hambitzer, který ho vyučoval až do své smrti v roce 1918. První zaměstnání na hudební scéně Tin Pan Alley, kde působil jako „song plugger“, získal v roce 1913. Jeho tehdejší plat činil 15 dolarů týdně od společnosti Jerome H. Remick and Company. V roce 1916, ve svých sedmnácti letech, vydal svou první píseň s názvem „When You Want Em, You Cant Get Em, When Youve Got Em, You Dont Want Em“, za kterou obdržel pouhých 50 centů. V témže roce začal pracovat pro Aeolian Company a Standard Music Rolls. V tomto období také používal pseudonymy jako Fred Murtha a Bert Wynn. Jeho první píseň uvedenou na Broadwayi byla „Making of a Girl“ v roce 1916.

Rok 1919 znamenal pro Gershwina první velký úspěch s písní „Swanee“. Následovala plodná spolupráce s Williamem Dalym, která vynesla díla jako „Piccadilly to Broadway“ (1920), „For Goodness Sake“ (1922) a „Our Nell“ (1923). S Buddym DeSylvou vytvořil v roce 1922 operetu „Blue Monday“. Jeho první významné orchestrální dílo, Rhapsody in Blue, vzniklo v roce 1924. Orchestraci této skladby provedl Ferde Grofé a premiéru zažil v podání Paul Whitemans Concert Band v New Yorku. V polovině dvacátých let pobýval v Paříži, kde se snažil studovat u Nadii Boulanger a Maurice Ravela, avšak nebyl k nim přijat. Maurice Ravel mu prý tehdy sdělil: „Proč se stát druhořadým Ravelem, když jsi prvotřídní Gershwin?“ Po návratu z Paříže se usadil v New Yorku.

Spolupráce s jeho bratrem Irou Gershwinem přinesla řadu úspěšných muzikálů, včetně „Lady Be Good“ (1924), „Oh, Kay!“ (1926), „Funny Face“ (1927) a „Strike Up the Band“ (1927 a 1930). V roce 1931 získal Pulitzerovu cenu za drama za muzikál „Of Thee I Sing“, což bylo první takové ocenění pro hudební dílo. Jeho pobyt na Folly Island, na pozvání DuBose Heywarda, se stal inspirací pro jeho slavnou operu Porgy and Bess z roku 1935. Gershwin se přátelil s Arnoldem Schoenbergem, se kterým hrával tenis. Věnoval se také malování jako svému koníčku.

V roce 1937 složil hudbu k filmu „Shall We Dance“, kde spolupracoval s Fredem Astairem a Ginger Rogers. Jeho poslední místo bydliště bylo v Hollywoodu v Kalifornii. V počátcích roku 1937 se u něj začaly projevovat zdravotní problémy, které zahrnovaly bolesti hlavy a halucinace zápachu hořící gumy. Tyto příznaky nakonec vedly k diagnóze nádoru na mozku, konkrétně glioblastomu. Jeho poslední slova, pronesená krátce před smrtí, zněla „Fred Astaire“. Zemřel 11. července 1937 v Cedars of Lebanon Hospital v Los Angeles, ve věku pouhých 38 let. Jeho pohřební koncert se konal 8. září 1937 v Hollywood Bowl a byl pohřben na hřbitově Westchester Hills Cemetery v Hastings-on-Hudson v New Yorku.

George Gershwin byl ve vztahu s Kay Swift po dobu deseti let. Podle Katharine Weber nebyl jejich vztah formálně završen manželstvím mimo jiné proto, že matka Rose nebyla šťastná z toho, že Kay Swift nebyla Židovka. Muzikál „Oh, Kay!“ z roku 1926 byl pojmenován na její počest.

Hudební styl George Gershwina představuje jedinečnou fúzi jazzu, blues, ragtime, hispánských rytmů, hebrejského zpěvu a klasické hudby, s vlivy skladatelů jako Chopin, Liszt a Debussy. Z francouzských skladatelů ho ovlivnili Debussy a skupina Les Six. Mezi skladatele, kteří měli vliv na něj, patří Arnold Schoenberg, Igor Stravinsky, Dmitri Shostakovich, Darius Milhaud a Alban Berg. Významný vliv na jeho kompoziční metodu měl Joseph Schillinger v letech 1932–1936. Sám Gershwin vnímal hudbu jako odraz myšlenek a tužeb lidí a své doby: „Skutečná hudba musí odrážet myšlenky a touhy lidí a doby. Moji lidé jsou Američané. Moje doba je dnes.“

Jeho odkaz je trvalý. Divadlo na Broadwayi nese název Gershwin Theatre, pojmenované po něm a Irovi. Knihovna Kongresu uděluje Gershwin Prize for Popular Song, která je rovněž pojmenována po obou bratrech. Prvním držitelem této ceny se v roce 2007 stal Paul Simon. Gershwinova díla, včetně více než 140 piano rolls a nahrávek pro reprodukční piana, jsou uchovávána v mnoha sbírkách. Jeho život byl zobrazen ve filmové biografii „Rhapsody in Blue“ z roku 1945. Jeho hudba zazněla ve filmech jako „Delicious“ (1931), „Shall We Dance“ (1937), „A Damsel in Distress“ (1937) a „The Goldwyn Follies“ (1938). Jeho hudba byla použita i v pozdějších filmech jako „The Shocking Miss Pilgrim“ (1947) a „Kiss Me, Stupid“ (1964). Dědictví jeho děl po Rhapsody in Blue mu přineslo značné honoráře, a podle odhadů The Guardian byl George Gershwin nejbohatším skladatelem všech dob. Jeho díla, rukopisy a partitury jsou přístupné prostřednictvím The George and Ira Gershwin Collection v Library of Congress a v rámci partnerství s University of Michigan. Akademické vydání jeho díla „The Gershwin Critical Edition“ bylo publikováno v roce 2023.

George Gershwin obdržel řadu ocenění, včetně nominace na Oscara za nejlepší původní píseň „They Cant Take That Away from Me“ (posmrtně, 1937), zařazení do Jewish-American Hall of Fame (1982), Congressional Gold Medal (spolu s Irou, 1985), speciální Pulitzerovy ceny (posmrtně, 1998), George and Ira Gershwin Lifetime Musical Achievement Award (UCLA), uvedení do Long Island Music Hall of Fame (2006) a udělení Library of Congress Gershwin Prize for Popular Song (2007). Na jeho počest jsou pojmenována místa jako Gershwin Theatre (Broadway), Gershwin Hotel (New York City), George Gershwin Junior High School 166 (Brooklyn) a Gershwin Deck na výletní lodi MS Koningsdam. Jeho život a dílo byly zobrazeny v různých médiích, včetně filmu „Rhapsody in Blue“ (1945), seriálu „The Adventures of Young Indiana Jones“ (1999), divadelní hry „George Gershwin Alone“ a seriálu „Moone Boy“ (2015).

Otakar Hostinský životopis
Dimitri Tiomkin
Sandman význam
Goran Bregovič
SW architekt kdo je to?
Edward Shearmur
Karel VI životopis
Hildur Gunadóttir
Miroslav Hejda co to je?
David Holmes

(build:29508863468)