Bruno Coulais, narozený 13. ledna 1954 v Paříži, je francouzský skladatel, jehož tvorba se pohybuje na pomezí filmové a současné hudby. Jeho umělecká dráha je poznamenána hlubokým klasickým hudebním vzděláním, které získal studiem hry na housle a klavír. Tato průprava mu umožnila rozvíjet osobitý styl, který se vyznačuje originálními zvukovými krajinami a často využívá mimoevropské nástroje i rozmanité hudební kultury.
První kroky na poli filmové hudby učinil Coulais v roce 1977 s kompozicí pro snímek „Mexico Magico“. Zlom v jeho kariéře však nastal v roce 1985, kdy složil hudbu k celovečernímu filmu „Qui trop embrasse“. Následovala řada významných spoluprací s předními francouzskými filmaři, mezi něž patří Gérard Marx, Laurent Heynemann, Christine Pascal, Agns Merlet, Josée Dayan, s níž vytvořil hudbu k takovým dílům jako „La Rivire Espérance“, „Le Comte de Monte-Cristo“ nebo „Balzac“. Důležitá byla také jeho práce s Claudem Nuridsanym a Marie Pérennou na oceňovaném filmu „Microcosmos : Le Peuple de lherbe“, který mu v roce 1997 přinesl prestižní cenu César za nejlepší hudbu, stejně jako ocenění Victoire de la musique. Podobný úspěch zaznamenal i s hudbou k filmu „Himalaya : LEnfance dun chef“ (1999), za kterou obdržel další Césara.
Coulaisova hudební tvorba pro film se často vyznačuje důrazem na budování atmosféry spíše než na doslovné podtržení děje. Tento přístup jej odlišuje od tradiční francouzské filmové hudby. Jeho skladby často čerpají inspiraci z opery a nezaměnitelně využívají sílu lidského hlasu, zejména dětského. Kromě filmové tvorby se Coulais věnuje i dalším projektům, včetně oper pro děti, spoluprací s hudebníky jako Akhenaton či skupinou A Filetta, a skládání děl jako „Stabat Mater“ (2005) a „Lady Ô“ (2013).
Největší mezinárodní uznání mu přinesla hudba k filmu „Les Choristes“ (2004). Za tuto práci obdržel Evropskou filmovou cenu, dalšího Césara, cenu Victoire de la musique, Étoile dor du compositeur de musique originale de films a také nominaci na Oscara za píseň „Vois sur ton chemin“. Jeho diskografie zahrnuje i hudbu k filmům jako „Les Rivires pourpres“ (2000), za který byl nominován na Césara, a „Coraline“ (2010), za kterou získal prestižní Annie award.
Bruno Coulais, otec čtyř dětí – Huga, Louise, Sofie a Antona, je respektován pro svou schopnost neustále hledat originální zvukové přístupy a pro svůj nezávislý pohled na kompozici. Jeho dílo, které se často distancuje od zavedených hudebních norem, mu vyneslo řadu ocenění a nominací, včetně dekorace Důstojníka Řádu umění a literatury, kterou obdržel v roce 2013.
Robert Kodym choroba
Abel Korzeniowski
Miloslav Tichý
Angelo Michajlov
Bobby Charlton kdo to je?
Bruno Coulais
Tlustoprd
Craig Armstrong
Filip Kaňkovský wikipedie
Brian Eno