Ferdinand Lewis Alcindor Jr. se narodil 16. dubna 1947 v New Yorku, konkrétně v Harlemu. Již od útlého věku vynikal nad svými vrstevníky neobyčejnou výškou a atletickým nadáním. V sedmi letech měřil 173 cm a na střední škole Power Memorial Academy v New Yorku se stal dominantní postavou basketbalového hřiště. Pod vedením trenéra Jacka Donohueho dovedl svůj tým k neuvěřitelné bilanci 79 vítězství a pouze 2 porážek během čtyř let a získal tři městské tituly v řadě (1963–1965). V jednom zápase dokonce zaznamenal 51 bodů. Jeho průměry na střední škole byly ohromující, což z něj udělalo nejžádanějšího hráče v zemi.
V roce 1965 se rozhodl pro studium na University of California, Los Angeles (UCLA), kde ho trénoval legendární John Wooden. Jeho příchod do univerzitního basketbalu byl tak očekávaný, že NCAA dokonce před sezónou 1967–68 zakázala smečování, což bylo vnímáno jako pokus o omezení jeho dominance. I přes toto pravidlo, které bylo později zrušeno, Alcindor dominoval. V době působení na UCLA získal s týmem tři po sobě jdoucí tituly NCAA v letech 1967, 1968 a 1969. Během těchto tří sezón zaznamenala UCLA bilanci 88 vítězství a pouhých 2 porážek. V každém z těchto tří finálových zápasů byl jmenován nejužitečnějším hráčem turnaje (MOP). V univerzitní kariéře měl průměr 26,4 bodu a 15,5 doskoku na zápas. Třikrát byl vyhlášen Národním hráčem roku (1967, 1968, 1969) a třikrát byl zařazen do prvního týmu All-American. Během studia na UCLA se také začal zajímat o islám a v roce 1968 se tajně konvertoval.
Po ukončení univerzitní kariéry byl Lew Alcindor v roce 1969 vybrán jako jednička draftu NBA týmem Milwaukee Bucks. Okamžitě se stal hvězdou ligy a již ve své nováčkovské sezóně 1969–70 získal ocenění „Nováček roku“, když zaznamenal průměr 28,8 bodu a 14,5 doskoku na zápas a dovedl Bucks k bilanci 56–26, což byl obrovský skok oproti předchozí sezóně (27–55). V roce 1970 se k týmu připojil zkušený rozehrávač Oscar Robertson, což vytvořilo jednu z nejnebezpečnějších dvojic v lize. Jejich souhra přinesla Milwaukee v sezóně 1970–71 bilanci 66–16, což byl tehdy nejlepší výsledek v historii NBA. V play-off pak Bucks triumfovali a získali svůj první a jediný titul NBA, když ve finále porazili Baltimore Bullets 4–0. Alcindor byl v této sezóně jmenován nejužitečnějším hráčem ligy (MVP) a také MVP finále.
Pouhých několik měsíců po zisku titulu, v létě 1971, Lew Alcindor veřejně oznámil svou konverzi k islámu a změnu jména na Kareem Abdul-Jabbar. Jméno „Kareem“ znamená „ušlechtilý“ a „Abdul-Jabbar“ znamená „služebník všemocného“. Své rozhodnutí vysvětlil jako snahu o přijetí své arabské identity a vzdání se „otrockého jména“. V Milwaukee pokračoval v dominantních výkonech. V letech 1972 a 1974 získal další ocenění MVP ligy. V sezóně 1973–74 dovedl Bucks opět do finále NBA, kde však prohráli se Celtics 3–4. I přes individuální úspěchy a vysoké statistiky (průměr 30,4 bodu a 15,3 doskoku na zápas během šesti sezón v Milwaukee) se vztahy mezi Abdul-Jabbarem a vedením týmu začaly zhoršovat. Cítil se izolovaný a přál si hrát ve větším městě s větší muslimskou komunitou. V roce 1975 tak požádal o výměnu.
V roce 1975 byl Kareem Abdul-Jabbar vyměněn do Los Angeles Lakers. Zde se okamžitě stal ústřední postavou týmu, ačkoliv Lakers v té době procházeli přestavbou. V sezóně 1975–76 získal své čtvrté ocenění MVP ligy, přestože Lakers se nedostali do play-off. Následně v roce 1977 získal své páté MVP. V těchto letech dominoval individuálně, ale týmový úspěch se nedostavoval. Zlom nastal v roce 1979, kdy Lakers draftovali Earvina „Magica“ Johnsona, mladého rozehrávače s vizionářským stylem hry. Tato dvojice, spolu s trenérem Patem Rileym a dalšími hráči, odstartovala legendární éru „Showtime“ Lakers, charakterizovanou rychlým, ofenzivním a zábavným basketbalem.
S „Magicem“ po boku Abdul-Jabbar zažil druhý vrchol své kariéry. V roce 1980 dovedl Lakers k dalšímu titulu NBA, když ve finále porazili Philadelphia 76ers. Abdul-Jabbar byl opět jmenován MVP ligy, což bylo jeho šesté a poslední ocenění MVP, čímž vytvořil rekord. V této sezóně si také vyvinul svůj nezastavitelný podpisový hod – „Skyhook“, který se stal jedním z nejúčinnějších útočných prvků v historii hry. Lakers v 80. letech dominovali lize a Abdul-Jabbar byl klíčovou součástí týmu, který získal další čtyři tituly NBA: v letech 1982, 1985, 1987 a 1988. Celkem tak získal šest mistrovských prstenů. I ve vyšším věku si udržoval vynikající výkonnost a kondici. V roce 1984 překonal dlouholetý rekord Wilta Chamberlaina a stal se nejlepším střelcem v historii NBA, což je rekord, který držel téměř 39 let.
Jeho dlouhověkost a vytrvalost byly pozoruhodné. Hrál na nejvyšší úrovni až do svých 42 let. V sezóně 1988–89, která byla jeho dvacátou a poslední v NBA, se vydal na rozlučkové turné po celé lize, kde byl všude uctíván. Svou kariéru ukončil v roce 1989 jako nejlepší střelec v historii NBA s 38 387 body, což je rekord, který byl překonán až v roce 2023 LeBronem Jamesem. Dále je na druhém místě v počtu odehraných zápasů (1 560), na třetím místě v počtu doskoků (17 440) a na třetím místě v počtu bloků (3 189). Během své kariéry byl 19krát vybrán do All-Star týmu, 15krát do All-NBA týmu a 11krát do All-Defensive týmu.
Po ukončení aktivní hráčské kariéry se Kareem Abdul-Jabbar věnoval několika projektům. Krátce působil jako asistent trenéra u Lakers a poté u Clippers. Věnoval se také psaní knih, včetně memoárů a knih pro děti, a stal se aktivním komentátorem společenských a politických témat. Jeho zájem o historii a kulturu byl vždy silný, zejména o africko-americkou historii. Objevil se také v několika filmech a televizních pořadech, například ve slavné komedii „Připoutejte se, prosím!“ (Airplane!) z roku 1980. V roce 1995 byl uveden do Basketball Hall of Fame. V pozdějších letech se potýkal s několika zdravotními problémy, včetně diagnózy chronické myeloidní leukémie v roce 2008, ze které se úspěšně vyléčil, a později s rakovinou prostaty. I přes tyto výzvy zůstal aktivní a angažovaný v různých charitativních a vzdělávacích iniciativách.