Dražen Petrović se narodil 22. října 1964 v chorvatském Šibeniku, tehdy součásti Jugoslávie. Jeho starší bratr Aleksandar byl rovněž úspěšným basketbalistou a později trenérem, což Draženovi otevřelo cestu k tomuto sportu již v útlém věku. S basketbalem začal ve 13 letech a rychle se ukázal jako mimořádně talentovaný a pracovitý hráč s velkým citem pro hru a střelbu. Jeho rané roky byly spojené s místním klubem KK Šibenka, kde se brzy stal klíčovým hráčem a vedl tým k významným úspěchům na jugoslávské i evropské scéně. V roce 1983 se Šibenka s Draženem v sestavě dostala až do finále Koračova poháru, kde po kontroverzním rozhodnutí rozhodčích prohrála s francouzským týmem Limoges. I přes prohru byla jeho individuální výkonnost v tomto zápase pozoruhodná.
V roce 1984 přestoupil Dražen Petrović do jednoho z největších jugoslávských klubů, Cibony Záhřeb, kde se okamžitě stal hvězdou a lídrem týmu. Během čtyř sezón v Ciboně dosáhl mimořádných úspěchů. V sezóně 1984-85 dovedl Cibonu k triumfu v Eurolize, nejprestižnější evropské klubové soutěži, když ve finále porazili Real Madrid. O rok později, v sezóně 1985-86, Cibona pod jeho vedením zopakovala vítězství v Eurolize, tentokrát proti Žalgirisu Kaunas s Arvydasem Sabonisem. Kromě těchto evropských titulů získal s Cibonou také dvě jugoslávské ligové tituly a dva jugoslávské poháry. Během svého působení v Ciboně často dosahoval vysokých bodových zisků, včetně zápasu proti Smelt Olimpiji, kde zaznamenal neuvěřitelných 112 bodů, což je jeden z nejvyšších individuálních výkonů v historii evropského basketbalu. Jeho sebevědomí, nasazení a schopnost rozhodovat zápasy v klíčových momentech byly v Evropě bezprecedentní.
V roce 1988 se Dražen Petrović rozhodl pro další krok ve své kariéře a přestoupil do španělského giganta Real Madrid. Strávil zde pouze jednu sezónu, ale i ta byla plná individuálních úspěchů. S Realem Madrid vyhrál v roce 1989 Pohár vítězů pohárů (dnešní EuroCup), když ve finále proti italskému Snaidero Caserta zaznamenal 42 bodů a vedl svůj tým k vítězství. V téže sezóně byl nejlepším střelcem španělské ligy s průměrem 28,5 bodu na zápas. Jeho působení v Madridu potvrdilo jeho status jednoho z nejlepších evropských hráčů, ale jeho ambice směřovaly za Atlantik do NBA.
Dražen Petrović byl vybrán v NBA draftu v roce 1986 týmem Portland Trail Blazers, a to ve třetím kole jako 60. celkově. Do NBA se však vydal až po sezóně v Realu Madrid, v roce 1989. Jeho začátky v Portlandu byly náročné. Trenér Rick Adelman mu poskytoval omezený herní čas a jeho role byla spíše okrajová, často nastupoval jako náhradník. V první sezóně 1989-90 odehrál průměrně 12,6 minuty na zápas s průměrem 7,6 bodu. Ve druhé sezóně 1990-91 se jeho situace nezlepšila, průměrně hrál jen 7,4 minuty a zaznamenal 4,4 bodu na zápas. Dražen, zvyklý být lídrem a dominantním střelcem, byl s touto rolí velmi nespokojen a veřejně vyjadřoval frustraci z nedostatku příležitostí na hřišti.
Zlom v jeho NBA kariéře nastal 23. ledna 1991, kdy byl Dražen Petrović vyměněn v rámci třístranné transakce do týmu New Jersey Nets. Tento přestup se ukázal jako klíčový. V Nets dostal podstatně více herního času a důvěry. V druhé polovině sezóny 1990-91 se jeho průměrné minuty zvýšily na 20,5 a zaznamenal 12,6 bodu na zápas. Sezóna 1991-92 byla jeho průlomovou. Stal se startujícím hráčem a jedním z nejlepších střelců ligy, když průměrně zaznamenal 20,6 bodu, 3,1 asistence a 1,3 zisku na zápas. Vedl Nets do play-off a byl zařazen do All-NBA Third Team. Jeho procento střelby z pole bylo 50,8 % a z tříbodové vzdálenosti 44,4 %.
Jeho vrcholná sezóna přišla v 1992-93. Dražen Petrović si upevnil pozici jednoho z nejlepších střelců a jeho průměry se dále zlepšily na 22,3 bodu, 3,5 asistence a 1,5 zisku na zápas. Střílel s mimořádnou efektivitou: 51,8 % z pole a 44,9 % z tříbodové vzdálenosti, což ho řadilo mezi elitu ligy v této statistice. V New Jersey Nets se stal nejen klíčovým hráčem, ale také tváří týmu a jedním z prvních Evropanů, kteří se dokázali prosadit jako hvězdy v NBA. Jeho agresivní styl, nekompromisní střelba a neustálá snaha o zlepšení si získaly respekt fanoušků i soupeřů. Měl silnou pracovní etiku a často zůstával po trénincích, aby piloval svou střelbu.
Dražen Petrović měl velmi úspěšnou kariéru také v mezinárodním basketbalu. S reprezentací Jugoslávie získal několik medailí: bronz na olympijských hrách v Los Angeles 1984, stříbro na olympijských hrách v Soulu 1988. Na mistrovství světa 1986 ve Španělsku získal bronz a na mistrovství světa 1990 v Argentině dovedl Jugoslávii k zlaté medaili. S Jugoslávií vyhrál také zlato na EuroBasketu 1989, který se konal v jeho domovské zemi. Po rozpadu Jugoslávie se stal lídrem nově vzniklé chorvatské reprezentace. Na olympijských hrách v Barceloně 1992 vedl Chorvatsko k stříbrné medaili, když ve finále podlehli legendárnímu „Dream Teamu“ USA. Tento turnaj byl pro něj osobně velmi emotivní a symbolický, protože hrál za nezávislé Chorvatsko v době, kdy v jeho zemi probíhala válka.
Dražen Petrović byl na vrcholu své kariéry a patřil mezi nejlepší hráče NBA. Dne 7. června 1993, ve věku pouhých 28 let, však jeho život tragicky skončil. Zahynul při autonehodě na dálnici A9 u Denkendorfu v Německu. Byl spolujezdcem ve voze, který řídila jeho přítelkyně, a při nehodě utrpěl fatální zranění. Jeho náhlá smrt šokovala celý sportovní svět a zanechala prázdné místo v basketbalu.
Po jeho smrti se mu dostalo řady uznání. Tým New Jersey Nets vyřadil jeho dres s číslem 3 z používání. V roce 2007 byl posmrtně uveden do Naismith Memorial Basketball Hall of Fame a v roce 2013 do FIBA Hall of Fame. V jeho rodném Šibeniku mu byla odhalena socha a v Záhřebu je po něm pojmenováno basketbalové centrum a muzeum.