Tan Dun, narozen 18. srpna 1957 v provincii Hunan v Číně, je renomovaný skladatel a dirigent, jehož umělecká dráha je charakterizována hlubokým propojením tradičních čínských hudebních prvků s moderními západními kompozičními technikami. Jeho rodná krajina, konkrétně vesnice v Changsha, ho formovala v raném věku, kdy vyrůstal v období Kulturní revoluce. Tato zkušenost ho později poslala pracovat jako rýžový pěstitel, ale zároveň mu otevřela cestu k hudbě. Připojil se k místnímu souboru, kde se naučil hrát na tradiční čínské smyčcové nástroje a působil jako violista a aranžér. Jeho formální hudební vzdělání začalo na prestižní Central Conservatory of Music v Pekingu, odkud později pokračoval do Spojených států, kde v roce 1993 dokončil doktorát (DMA) na Columbia University.
Během studia na Kolumbijské univerzitě se Tan Dun setkal s díly klíčových skladatelů 20. století, jako jsou Philip Glass, John Cage, Meredith Monk a Steve Reich, jejichž inovativní přístupy k hudbě ho hluboce inspirovaly. Tyto vlivy se následně prolínaly s jeho zájmem o tradiční čínskou hudbu a rituální představení, stejně jako s díly dalších významných skladatelů jako Toru Takemitsu, George Crumb, Alexander Goehr, Hans Werner Henze, Isang Yun a Chou Wen-Chung. Jeho disertační práce s názvem Death and Fire: Dialogue with Paul Klee z roku 1993 naznačuje jeho zájem o propojení hudby s vizuálním uměním a filozofickými koncepty.
Od roku 1993 Tan Dun sídlí v New Yorku a jeho tvorba zahrnuje širokou škálu žánrů, včetně oper, orchestrálních, vokálních, komorních, sólových a filmových děl. Je známý svým originálním konceptem organické hudby, kde využívá nástroje vyrobené z přírodních materiálů, jako je papír, voda či kámen, a hudebního rituálu, který čerpá inspiraci z čínských duchovních tradic. Jeho díla často obsahují audiovizuální prvky a zkoumají vztah mezi interpretem a publikem, jak je patrné v jeho sérii Orchestral Theatre.
Tan Dunova kariéra byla bohatě oceněna. V roce 1996 získal Grawemeyer Award za svou operu Marco Polo, a o čtyři roky později obdržel prestižní Academy Award a Grammy Award za hudbu k filmu Tygr a drak (Crouching Tiger, Hidden Dragon). Mezi další významná ocenění patří BAFTA Award, druhá Grawemeyer Award za hudební kompozici, titul Musical America Composer of the Year v roce 2003, Shostakovich Award, Bach Prize a Musikpreis der Stadt Duisburg. Jeho talent byl oceněn i v dřívějších fázích kariéry, když v roce 1983 získal druhou cenu na Dresden International Weber Chamber Music Competition.
Mezi jeho klíčová operní díla patří Nine Songs (1989), Marco Polo (1996), The Peony Pavilion (1998), Tea: A Mirror of Soul (2002) a The First Emperor (2006). V oblasti filmové hudby kromě Tygra a draka složil hudbu k filmům jako Hero (2002), Fallen (1998) a The Banquet (2006). Jeho kompoziční styl se projevuje i v symfonických dílech a koncertech, jako je série Yi, klavírní koncert The Fire či Internet Symphony No. 1 Eroica. Jeho práce Nu Shu: The Secret Songs of Women (2013) je inspirována výzkumem ženského písma Nüshu v jeho rodné provincii Hunan.
Kromě své skladatelské činnosti se Tan Dun angažuje i v pedagogické a charitativní sféře. Od roku 2013 působí jako velvyslanec dobré vůle UNESCO a od 1. července 2019 je děkanem Bard College Conservatory of Music. Jeho vliv přesahuje hranice koncertních sálů a filmových pláten, čímž se stal jednou z nejvýraznějších postav současné světové hudby.
Anton Pavlovič Čechov kdo to je?
Širó Sagisu
Karel Kosík wikipedie
Svetozár Stračina
Alejandro Valverde kdo to je?
Raymond Lefevre
David Pastrňák životopis
The Chemical Brothers
Tanečník kdo to je?
Roger Waters