Michel Magne, francouzský skladatel, hudebník a interpret, se narodil 20. března 1930 v Lisieux v Normandii. Jeho hudební dráha byla rozmanitá a zahrnovala klasickou hudbu, experimentální musique concrte i populární varieté. Během své kariéry vytvořil hudbu k úctyhodnému počtu 73 filmových soundtracků.
Mezi jeho nejznámější filmové počiny patří hudba k snímkům jako „Un singe en hiver“ (1962), „Les Tontons flingueurs“ (1963), „Fantomas“ (1964) a celá série „Angélique“ (1964-1968). Spolupracoval také na filmech „Les Barbouzes“ (1964), „Mélodie en sous-sol“, „Galia“, „Le Monocle rit jaune“ a na několika snímcích režiséra Jeana Yanneho, včetně „Tout le monde il est beau, tout le monde il est gentil“, „Moi yen a vouloir des sous“ a „Les Chinois Paris“. Magne je také autorem znělky pro televizní pořad „Cinq colonnes la une“.
V roce 1962 zakoupil Michel Magne nemovitost Château dHérouville, kterou proměnil v revoluční rezidenční nahrávací studio. Tento koncept umožnil hudebníkům tvořit a nahrávat v inspirativním prostředí. Studio v Château dHérouville se stalo magnetem pro řadu významných umělců, kteří zde nahrávali svá alba. Mezi nimi byli například T. Rex, Pink Floyd s deskou „Obscured by Clouds“, Grateful Dead, Bee Gees, Jean-Christian Michel s Kennym Clarkem, Michel Polnareff, David Bowie, Claude Nougaro, Jacques Higelin, Saint-Preux, Salvatore Adamo, Nicoletta, Elton John, Alan Stivell, Dan Ar Braz, skupina Ange s albem „Le Cimetire des arlequins“ a Il était une fois.
Tragická událost postihla Château dHérouville v roce 1969, kdy objekt zachvátil požár. Poničeny byly i originální nahrávky, což představovalo pro Magnea značnou ztrátu.
Michel Magne byl dvakrát ženatý. Jeho první manželkou byla tanečnice Monique Vence, s níž se oženil v roce 1960. V roce 1972 se oženil s Marií-Claude Calvet, narozenou v roce 1954.
Po roce 1970 zakoupil Magne další nemovitost, dům známý jako „maison au Sphinx“ na adrese 56 rue Rajon v Auvers-sur-Oise. Jeho velkorysost a pohostinnost vůči umělcům však vedly k finančním problémům. V důsledku bankrotu musel Château dHérouville prodat do nájmu a přesunout se na jih Francie.
Finální ránu Magneově kariéře zasadilo soudní řízení s Yvesem Chamberlandem, které definitivně ukončilo jeho tvůrčí činnost. V důsledku těchto událostí a osobních potíží spáchal Michel Magne 19. prosince 1984 sebevraždu v pokoji hotelu Novotel v Cergy-Pontoise, a to po požití barbiturátů. Jeho popel byl uložen v hrobce č. 1289 v kolumbáriu hřbitova Pre-Lachaise.
Na jeho život a dílo odkazují dva dokumentární filmy: „Michel Magne, Le fantaisiste pop“ (2009) režiséra Jean-Yvese Guilleux a „Le Château dHérouville, une folie rock française“ (2015) režiséra Christopheho Conteho. Magne je také autorem autobiografie „LAmour de vivre“ (1980). O jeho životě byly napsány i knihy, včetně „Michel Magne, un destin foudroyé“ od Daniela Bastié (2014), grafického románu „Les amants dHérouville (une histoire vraie)“ od Yanna Le Quelleca (2021) a „Michel Magne : De la musique davant-garde au cinéma“ od Daniela Bastié (2022).
Kmotřenec kdo je to?
Marcelo Zarvos
Karel Kahovec
Mark Mancina
Adam Drda kdo to je?
Nick Glennie-Smith
Dana Hlaváčová životopis
Nino Rota
Alexandra Mynářová věk
Marco Beltrami