Antonio Pinto se narodil v roce 1967 v rušném městě Rio de Janeiro. Jeho umělecké kořeny jsou hluboce zakořeněny v rodinném prostředí; je synem slavného kreslíře Zirala a bratrem nadané režisérky Danielly Thomas. Tyto umělecké vazby mu bezpochyby formovaly vnímání světa a přispěly k jeho pozdějšímu zaměření na filmovou hudbu, které se stal jeho profesí. Jeho kariéra se rozvinula v oblasti komponování hudby pro celovečerní filmy, kde si vybudoval reputaci jako talentovaný a vyhledávaný tvůrce.
Počátky jeho profesionální dráhy jsou úzce spjaty s tvorbou jeho krajana, režiséra Waltera Sallese. Právě pro jeho filmy začal Antonio Pinto skládat svou první filmovou hudbu. Tento raný vliv a spolupráce mu otevřely dveře do světa filmového průmyslu a umožnily mu rozvíjet svůj jedinečný styl. Klíčovým momentem v jeho kariéře bylo složení hudby pro film „Město bohů“ (La Cité de Dieu). Tento snímek získal obrovský mezinárodní úspěch a kritikou byl nadšeně přijat, což se pozitivně promítlo i do vnímání hudebního doprovodu, který Pinto vytvořil. Jeho práce na tomto filmu mu zajistila značné uznání a otevřela mu cestu k dalším významným projektům.
Po triumfu filmu „Město bohů“ se Antonio Pinto stal žádaným skladatelem. Jeho talentu si všimli i tvůrci za hranicemi Brazílie. Byl mu proto svěřen úkol složit hudbu pro ambiciózní projekt Andrewa Niccola, film „Lord of War“. Tato zakázka svědčila o rostoucím respektu k jeho uměleckým schopnostem na mezinárodní úrovni. Další významnou prací v jeho filmografii je hudba k filmu „The Host“, což dále upevnilo jeho pozici jako uznávaného skladatele filmové hudby. Jeho diskografie zahrnuje širokou škálu děl, od brazilských filmů po mezinárodní produkce, což dokazuje jeho všestrannost a schopnost přizpůsobit se různým žánrům a stylům.
Antonio Pinto se podílel na hudební složce mnoha významných filmových děl. Mezi jeho rané práce patří například hudba k filmu „Menino Maluquinho: O Filme“ z roku 1995. Následovalo složení hudby pro „Central do Brasil“ (1997) a „Menino Maluquinho 2: A Aventura“ (1998). V roce 1998 rovněž spolupracoval na filmu „Le Premier Jour ou Minuit“. Jeho tvorba pokračovala s filmy jako „Avril brisé“ (2001) a ikonickým „La Cité de Dieu“ (2002), za který sklidil zasloužené uznání. V roce 2004 přispěl dodatečnou hudbou k filmu „Collatéral“ a složil hudbu k „Nina“ a „Investigations“. „Lord of War“ (2005) byl dalším významným milníkem. V následujících letech se jeho portfolio rozšířilo o filmy jako „Une star dans ma vie“ (2006), „Dangereuse Séduction“ (2007), „La Cité des hommes“ (2007), „LAmour aux temps du choléra“ (2007), „ Deriva“ (2009), „The Vintners Luck“ (2009), „Lula, le fils du Brésil“ (2009), „VIPs“ (2010) a oceňovaný dokument „Senna“ (2010). Mezi jeho novější práce patří hudba k filmům „Kill the Gringo“ (2012), „Infiltré“ (2013), „Les Âmes vagabondes“ (2013), „Favelas“ (2014), „McFarland“ (2015), „Amy“ (2015), „Renaissances“ (2015), „Operaçes Especiais“ (2015), „Custody“ (2016), „Pequeno Segredo“ (2016), „LExécuteur“ (2017) a „Good Joe Bell“ (2020).
Antonio Pinto se věnoval i tvorbě hudby pro krátkometrážní filmy, kde prokázal svou kreativitu a schopnost adaptace. Mezi jeho práce v této oblasti patří „Socorro Nobre“ (1996), „Lápide“ (1997), „Conceiço“ (2000), „Palíndromo“ (2001) a „A Janela Aberta“ (2003). V roce 2012 složil hudbu pro „The Odyssey“ a „DES.“.
Zdeněk Nekula otec
David Arnold
Veronika Gajerová wikipedia
Charlie Clouser
Václav Neckář kdo to je?
Alan Silvestri
Veronika Arichteva datum narození
Bernard Herrmann
Francis Crick životopis
Alex Turner