Horace Grant, narozen 4. ledna 1965 v georgijském městě Augusta, se stal jedním z nejvýraznějších amerických basketbalistů své generace. Jeho kariéra, charakterizovaná neúnavnou pracovitostí, vynikající obranou a přínosem pro týmovou hru, začala na univerzitní půdě. Po absolvování střední školy se Grant rozhodl pro Clemson University, kde strávil čtyři sezóny, od 1983 do 1987. Během svého působení v týmu Clemson Tigers si vybudoval pověst silného a spolehlivého hráče. Ve své poslední univerzitní sezóně v ročníku 1986-87 dosáhl průměru 21,0 bodů a 12,7 doskoku na zápas, což mu vyneslo místo v prvním týmu All-ACC (Atlantic Coast Conference). Jeho univerzitní úspěchy ho proslavily a naznačovaly potenciál pro profesionální kariéru.
S čtrnáctým celkovým výběrem v NBA draftu 1987 si Horace Granta vybrali Chicago Bulls. Tým v té době procházel transformací, ale Grant se rychle adaptoval a stal se důležitou součástí sestavy. Jeho příchod do Chicaga se časově shodoval s nástupem Michaela Jordana na vrchol jeho slávy. Grant se stal jedním z klíčových defenzivních hráčů Bulls, známý svou schopností doskakovat a blokovat střely. V sezóně 1990-91, kdy Bulls poprvé v éře Jordana získali titul NBA, Grant zaznamenal průměry 12,1 bodu, 8,4 doskoku a 1,1 bloku na zápas. Tým Bulls s Grantem v sestavě dokázal obhájit titul v sezónách 1991-92 a 1992-93, čímž zkompletoval historické „three-peat“. Grant byl v těchto letech nepostradatelným článkem týmové strategie, jehož obětavost a tvrdá práce byly oceněny jak fanoušky, tak spoluhráči. V sezóně 1993-94, po odchodu Jordana do baseballu, Grant zaznamenal svůj kariérní rekord v počtu bodů na zápas s průměrem 15,1.
Po úspěšném období v Chicagu se Horace Grant v roce 1994 stal volným hráčem a podepsal smlouvu s Orlando Magic. V Orlandu se stal klíčovým hráčem týmu, který se v sezóně 1994-95 probojoval až do finále NBA. V tomto finále čelili Orlando Magic Houston Rockets, vedeným Hakeemem Olajuwonem, a i když Magic nakonec prohráli, Grantův přínos byl značný. V této sezóně si udržel průměry 10,5 bodu a 9,7 doskoku. Grant byl ceněný pro svou schopnost hrát proti nejlepším hráčům soupeře a pro svou konzistentnost. V Orlandu strávil pět sezón, během nichž byl vždy spolehlivým článkem sestavy.
V roce 1999 se Horace Grant vrátil do Chicago Bulls, kde strávil ještě jednu sezónu. Následně hrál za Los Angeles Lakers, s nimiž v sezóně 2000-01 získal svůj čtvrtý titul NBA. Po této sezóně se Grant vrátil do Orlando Magic, kde odehrál další dvě sezóny, než se v roce 2003 přesunul do Portland Trail Blazers. Jeho poslední sezóna v NBA byla v ročníku 2003-04, kde v dresu Blazers odehrál 43 zápasů. Grantova kariéra se vyznačovala dlouhověkostí a schopností přizpůsobit se různým týmům a rolím. I v pokročilejším věku si udržel svou defenzivní kvalitu a schopnost doskakovat.
Horace Grant byl známý nejen svou hrou, ale i svým aktivním zapojením do komunity. Po celou svou kariéru se věnoval charitativní činnosti, zejména v oblasti podpory dětí. Grant trpěl od dětství vážným zrakovým postižením, kvůli kterému musel nosit speciální brýle. Toto postižení ho však nikdy neomezilo v jeho sportovním úsilí a naopak inspirovalo mnoho lidí. Po ukončení kariéry se věnuje dalším projektům a zůstává aktivní v basketbalové komunitě.