William Felton Russell, známý jako Bill Russell, se narodil 12. února 1934 v Monroe ve státě Louisiana. Jeho raný život byl poznamenán rasovou segregací na jihu Spojených států, což hluboce ovlivnilo jeho pohled na svět a formovalo jeho budoucí angažovanost v občanských právech. Rodina se později přestěhovala do Kalifornie, kde Russell začal projevovat své mimořádné atletické schopnosti. Na střední škole ve Fremontu se Russell začal věnovat basketbalu a rychle se stal hvězdou týmu. Jeho výška a atletická zdatnost byly zřejmé, ale jeho skutečný talent spočíval v pochopení hry, obraně a schopnosti inspirovat spoluhráče.
Po střední škole získal Russell stipendium na University of San Francisco (USF). Zde se jeho kariéra skutečně rozjela. V letech 1955 a 1956 dovedl Dons k dvěma po sobě jdoucím titulům NCAA. Russellova hra byla revoluční; nebyl to primárně střelec, ale dominantní obránce a skokan, který změnil způsob, jakým se basketbal hrál. Jeho schopnost blokovat střely, sbírat doskoky a zahajovat rychlé protiútoky z něj udělala nepostradatelného hráče. V USF se také setkal s trenérem Philem Woolpertem, který mu pomohl rozvíjet jeho herní inteligenci a týmového ducha. Během univerzitních let se Russell stal celostátně známým pro svou defenzivní sílu a celkové pojetí hry.
Russellova dominance pokračovala i na mezinárodní scéně. V roce 1956 byl klíčovým hráčem amerického olympijského týmu, který na olympijských hrách v Melbourne získal zlatou medaili. Jeho výkon na olympiádě jen potvrdil, že je připraven na profesionální úroveň. V létě 1956 byl Russell ve druhém kole draftu NBA vybrán týmem Boston Celtics. Přestup do Bostonu nebyl jednoduchý, protože Celtics už měli v sestavě několik zkušených hráčů a Russell se musel prosadit. Nicméně, jeho přínos byl okamžitý a zásadní.
Bill Russell se stal páteří Boston Celtics a zahájil jednu z nejúspěšnějších dynastií v historii profesionálního sportu. V sezóně 1956-57 Celtics s Russellem v sestavě vyhráli svůj první titul NBA, když ve finále porazili St. Louis Hawks. Russellova defenzivní přítomnost a schopnost ovládat doskoky byly klíčové. Během své 13leté kariéry v NBA, která celá proběhla v Bostonu, Russell získal neuvěřitelných 11 titulů NBA. Tato čísla jsou dosud nepřekonaná a svědčí o jeho mimořádném vlivu na hru. Jeho spolupráce s dalšími hvězdami Celtics, jako byli Bob Cousy, John Havlicek a Sam Jones, vytvořila tým, který byl téměř nezastavitelný.
Russell nebyl typický střelec; jeho průměry v kariéře byly 15,1 bodu, 22,5 doskoku a 4,3 asistence na zápas. Jeho skutečná hodnota spočívala v jeho schopnosti pozvednout celý tým. Jeho obranné inovace, jako například „krysí“ obrana, kde se snažil zablokovat střely tak, aby se míč vrátil do hry, a ne mimo hřiště, změnily strategii basketbalu. Byl známý svou klidnou, ale intenzivní přítomností na hřišti, která inspirovala jeho spoluhráče k maximálním výkonům. V sezóně 1961-62 zaznamenal Russell své osobní maximum v počtu doskoků v jedné sezóně, kdy jich nasbíral 1593.
Mimo palubovku byl Russell aktivním zastáncem občanských práv. Byl jedním z prvních velkých sportovců, kteří otevřeně hovořili o rasové nespravedlnosti a aktivně se účastnili protestů. V roce 1961 se spolu s dalšími afroamerickými hráči NBA zúčastnil protestu proti rasové diskriminaci v Lexingtonu v Kentucky, což tehdy vyvolalo značnou pozornost. V roce 1963 se zúčastnil Pochodu na Washington a stál po boku Martina Luthera Kinga Jr. Jeho odvaha a principy v době, kdy to bylo riskantní, si zaslouží uznání. Russell se oženil s Rose Swingerovou v roce 1956, se kterou měl tři děti. Po rozvodu se později oženil s Donnou Dixonovou.
Po sezóně 1968-69, kdy Celtics vyhráli svůj poslední titul s Russellem jako hrajícím trenérem, se Bill Russell rozhodl ukončit svou aktivní hráčskou kariéru. Stal se tak prvním afroamerickým hlavním trenérem v historii NBA, když převzal roli hrajícího trenéra Boston Celtics v sezóně 1966-67. Po odchodu z Bostonu působil jako trenér Seattle SuperSonics (později Oklahoma City Thunder) v letech 1973-1977 a později krátce trénoval Sacramento Kings v sezóně 1987-88. Jeho trenérské angažmá sice nepřineslo další tituly, ale potvrdilo jeho hluboké porozumění basketbalu a jeho schopnost vést hráče.
Bill Russell byl uveden do Basketbalové síně slávy Naismith Memorial Basketball Hall of Fame v roce 1975. V roce 1980 byl jmenován do Týmu století NBA. Jeho číslo 6 bylo v roce 1972 vyřazeno Boston Celtics na jeho počest. V roce 1996 byl jmenován jedním z 50 největších hráčů v historii NBA. V roce 2009 byl oceněn Prezidentskou medailí svobody za svůj přínos sportu a občanským právům. V roce 2011 obdržel čestný doživotní titul od komisaře NBA Davida Sterna za své výjimečné úspěchy. Jeho jméno je synonymem vítězství a sportovního ducha. Russell zemřel 31. července 2022 ve věku 88 let.