Saxofonista wiki
Barbora Poláková wikipedia
Prepper
Epikúros kdo to je?
Jocelyn Pook, narozená 14. února 1960 v Anglii, je všestranná britská hudebnice a skladatelka, jejíž kariéra zahrnuje širokou škálu uměleckých disciplín. Její primárním nástrojem je viola, na kterou se vzdělávala na prestižní Guildhall School of Music and Drama v Londýně, kde v roce 1983 úspěšně absolvovala. Během studia se věnovala také hře na klavír pod vedením Caroly Grindea.
Její profesní dráha začala v divadelním prostředí, kde se podílela na hudební kompozici pro inscenaci hry Miss Julie divadla Internationalist Theatre, kde hrála na housle. Následně se zapojila do světového turné Lexicon Of Love s kapelou ABC a objevila se i ve filmu Mantrap režiséra Juliena Templea, opět s ABC. Mezi významné umělce, se kterými spolupracovala, patří například Massive Attack, PJ Harvey a Peter Gabriel. Po dobu tří let byla členkou kapely The Communards. S experimentálními divadelními společnostmi Impact Theatre Co-operative a Lumiere & Son se věnovala divadelní tvorbě, a podílela se také na několika inscenacích pro The National Theatre.
Pook je vysoce ceněna pro svou práci v oblasti tanečního divadla. Její skladatelský talent se projevil v tvorbě pro přední světové taneční soubory, včetně DV8 Physical Theatre, O Vertigo Danse, Wayne MacGregor, Phoenix Dance Company, Shobana Jeyasingh Dance, Akram Khan Company a English National Ballet. Jedním z jejích nejvýznamnějších děl je Strange Fish, které vytvořila pro DV8 Physical Theatre a za které získala prestižní ocenění Prix Italia Award for Music.
Kromě své práce pro tanec byla Jocelyn Pook také aktivní členkou souboru Regular Music, hudebního uskupení Jeremyho Peytona Jonese zaměřeného na post-systémovou hudbu. S tímto souborem nahrávala pro label Rough Trade a Century XXI. Spoluzaložila také smyčcové kvarteto Electra Strings s australskou houslistkou Sonií Slany. S Electra Quartet spolupracovala s řadou významných umělců, jako jsou Jools Holland, Mark Knopfler, The Stranglers, The Cranberries, This Mortal Coil, Nick Cave, Divine Comedy, Paul Weller, Ryuichi Sakamoto, Michael Nyman a Laurie Anderson. Kvarteto se rovněž podílelo na soundtracku k filmu Edward II režiséra Dereka Jarmana z roku 1991.
Jocelyn Pook vydala několik úspěšných sólových alb. Mezi její nejznámější nahrávky patří Deluge (1997) a Flood (1999), obě vydané u Virgin Records. Později navázala spolupráci s RealWorld Records, pro které v letech 2001–2013 vydala album Untold Things. Spolupracovala také na albech s Melanií Pappenheim.
Významným zlomem v její kariéře bylo oslovení slavným režisérem Stanleym Kubrickem, který si po poslechu jejího alba Deluge vyžádal její hudbu k filmu Eyes Wide Shut. Tato filmová hudba, která obsahovala fragmenty pravoslavné liturgie hrané pozpátku a texty v rumunštině, Pook vynesla uznání a přinesla jí ocenění Chicago Film Award a nominaci na Zlatý glóbus.
Od svého průlomu s Kubrickovým filmem Pook složila hudbu k mnoha dalším úspěšným filmům a televizním projektům. Mezi její významná díla patří hudba k filmu The Merchant of Venice, za kterou získala nominaci na Classical Brit Award, a dále k snímkům jako Brick Lane, Heidi, Time Out (L’Emploi Du Temps), Caótica Ana, Room in Rome a Gangs of New York (hudba pro soundtrack). Za hudbu k filmu The Wife z roku 2018 obdržela ocenění Music & Sound Award v kategorii Best Original Composition in a Feature Film. Její práce na filmu The Government Inspector jí přinesla nominaci na BAFTA, a za hudbu k filmu King Charles III (2018) byla oceněna cenou BAFTA. V poslední době složila hudbu k seriálu The Staircase pro Netflix.
Její tvorba se neomezuje pouze na film, ale zahrnuje také koncertní díla, hudební divadlo a operu. V roce 2002 jí bylo svěřeno složení skladby Mobile pro The Proms, na které spolupracovala s Andrewem Motionem. V roce 2003 obdržela British Composer Award za hudebně-divadelní dílo Speaking in Tunes. Její opera Ingerland byla provedena v Linbury Studio Theatre v rámci ROH2 v červnu 2010. V roce 2012 vytvořila symfonický písňový cyklus Hearing Voices, který měl premiéru v Queen Elizabeth Hall. Její druhá British Composer Award, tentokrát v kategorii Multi-Media, získala v roce 2012 za soundtrack k taneční produkci Akrama Khana DESH. Pro English National Ballet složila hudbu k inscenaci Dust na Glastonbury Festival v roce 2014 a k nejnovějšímu baletu M-Dao v roce 2016. V roce 2008 získala Olivier Award za inscenaci St Joan v National Theatre. Mezi další divadelní práce patří King Charles III (2014) a Adam (2017). V roce 2019 jí byla svěřena komise pro The Proms, kde zazněla její skladba You Need To Listen To Us na slova Grety Thunbergové. Hudba k dokumentárnímu filmu The Kingmaker o Imeldě Marcosové je dalším příkladem její rozmanité tvorby.
Jocelyn Pook se rovněž aktivně hlásí ke svým politickým postojům. V listopadu 2019 podepsala dopis na podporu Jeremyho Corbyna a Labour Party.
Její umělecká dráha je bohatě oceněna. Mezi nejvýznamnější ocenění patří:
Její diskografie zahrnuje studiová alba Deluge (1997), Flood (1999) a Untold Things (2001), stejně jako singly a alba s ansámbly, včetně nahrávky Meeting Electra s Electra Strings a Paulem Clarvisem.
Skaut wikipedia
Jón ór Birgisson
Millard Fillmore životopis
Juki Kadžiura
Petr Dvořák životopis
John Debney
Blouznivec wikipedie
Justin Hurwitz
Marvin Gaye sourozenci
James Hetfield