Sexuální asistentka kdo je to?
Jan Klusák, původním jménem Jan Filip Porges, se narodil 18. dubna 1934 v Praze. Je českým hudebním skladatelem, který se vedle své hlavní profese věnoval také herectví a literární činnosti. V osobním životě byl dvakrát ženatý. Jeho první manželkou byla Jana Klusáková, rozená Zvoníčková, se kterou se rozvedl v roce 1970. Z tohoto manželství vzešel syn Pavel Klusák, který se stal hudebním publicistou. Druhou manželkou Jana Klusáka byla Milena Čermáková, která zemřela v roce 2005.
Klusákova umělecká dráha započala studiem na Akademickém gymnáziu Štěpánská v Praze. Následně v letech 1953–1957 pokračoval ve studiích na Hudební fakultě Akademie múzických umění v Praze, kde se zaměřil na skladbu pod vedením respektovaných pedagogů Jaroslava Řídkého a Pavla Bořkovce. V počátcích svého kompozičního stylu se inspiroval meziválečným neoklasicismem, stejně jako tvorbou Iši Krejčího, Igora Stravinského a Sergeje Prokofjeva.
Od roku 1959 navázal Jan Klusák dlouhodobou spolupráci s dirigentem Liborem Peškem, který vedl soubor Komorní harmonie působící při Divadle Na Zábradlí. Klusákova tvorba zahrnuje široké spektrum žánrů, od scénické a filmové hudby přes avantgardní skladby až po koncerty, televizní hudbu a opery. Mezi jeho významná díla scénické hudby patří například „Zahradní slavnost“ z roku 1963, a také hudba k filmům Václava Havla. Kromě skladatelské činnosti se prosadil i jako herec, kde zanechal zřetelnou stopu ve snímcích české nové vlny, jako jsou „O slavnosti a hostech“ (1966), „Sedmikrásky“ (1966) a „Mučedníci lásky“ (1966), ale i v pozdějších filmech jako „Valerie a týden divů“ (1970) či „Obsluhoval jsem anglického krále“ (2006).
V pozdějších letech Klusákův hudební styl obohatily techniky Druhé vídeňské školy, Nové hudby a Darmstadtské školy, včetně dodekafonie a serialismu. Jeho veřejná umělecká činnost byla v období normalizace výrazně omezena, jelikož zkomponoval hudbu ke dvěma zakázaným filmům: „Den sedmý - osmá noc“ (1969) a „Konec srpna v hotelu Ozon“ (1966). Režim jej označil za politicky nežádoucí a nespolehlivou osobu. V tomto období se rovněž zapojil do Divadla Járy Cimrmana, kde se stal jedním z jeho herců a podílel se na hudební složce představení jako „Hospoda Na Mýtince“ (1969), „Vražda v salonním coupé“ (1970), „Cimrman v říši hudby“ (1973) a „Dlouhý, Široký a Krátkozraký“ (1974). S divadlem se rozloučil v roce 1976.
Po sametové revoluci se Jan Klusák aktivně vrátil do veřejného života. Zastával významné pozice, například předsedy hudebního odboru spolku Umělecká beseda, místopředsedy České hudební rady a člena umělecké komise Mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro. Za svou rozsáhlou uměleckou činnost byl v roce 2006 oceněn Medailí Za zásluhy III. stupně od prezidenta Václava Klause.
Mezi jeho významná díla patří například „Čtyři malá hlasová cvičení“ (1960), „Obrazy pro dvanáct dechových nástrojů“ (1960), „Variace na téma Gustava Mahlera pro orchestr“ (1960–62), „Zemský ráj to napohled“ (1998), „Axis Temporum“ (2003–04), „Stesk po Mozartovi“ (1991) a „Scherzo capriccioso“ (2005–06). Jeho operní tvorba byla zastoupena premiérou díla „Filoktétés“ v roce 2015. Diskografie Jana Klusáka zahrnuje tituly jako „Jan Klusák“ (1994), „String Quartets Nos. 1 – 5“ (1996), „Axis temporum – skladatelský profil Jana Klusáka“ (2004) a řadu dalších.
Vokalista wikipedia
James Newton Howard
Mamánek kdo to je?
Jóko Kanno
Debil heslo
Jiří Malásek
Kynolog
Jeremy Soule
Jitka Zelenková děti
Kyle Dixon