Georges Delerue, narozen 12. března 1925 v Roubaix ve Francii, byl uznávaný francouzský skladatel a hudebník, jehož umění se mimořádně projevilo v oblasti filmové hudby. Jeho tvůrčí odkaz zahrnuje přes tři sta hudebních děl pro stříbrné plátno. Jeho životní pouť skončila 20. března 1992 v kalifornském Burbanku v USA, kde podlehl mozkové mrtvici. Je pohřben na hřbitově Forest Lawn Memorial Park v Glendale.
Delerue pocházel z dělnické rodiny, jeho otec pracoval jako předák v továrně na pilníky. Vzdělání zahájil studiem metalurgie na škole Turgot, avšak brzy se jeho zájem přesunul k hudbě. Absolvoval konzervatoř, kde se věnoval hře na klavír a klarinet, studiu solfge, harmonie, fugy a kompozice. Jeho akademická dráha pokračovala na prestižním Conservatoire de Paris, kde se učil pod vedením takových osobností jako Madame Picavet-Bacquart, Alfred Desenclos, Simone Plé-Caussade, Henri Büsser, Darius Milhaud, Roger Désormire a Jean Rivier.
Jeho umělecká dráha začala v roce 1947 dílem Panique. Již v roce 1948 složil svůj první smyčcový kvartet a rok nato získal první cenu za kompozici a druhou velkou cenu Říma. Od roku 1952 působil jako skladatel a dirigent pro Radio France. V roce 1957 napsal svou první operu Le Chevalier de neige. Zlomovým okamžikem bylo složení hudby k filmu Hiroshima, mon amour v roce 1959, čímž odstartoval svou rozsáhlou kariéru ve filmové tvorbě.
Georges Delerue se stal klíčovou postavou při zrodu a rozvoji francouzské Nové vlny, kde úzce spolupracoval s režiséry jako François Truffaut a Jean-Luc Godard. Mezi další významné režiséry, s nimiž navázal plodnou spolupráci, patří Philippe de Broca, Gérard Oury, Henri Verneuil, Édouard Molinaro a Henri Colpi. Kromě filmové tvorby se věnoval i práci pro televizi a rozhlas, a také pro divadelní představení, včetně monumentální La Cinéscénie du Puy du Fou, jejíž hudbu komponoval v letech 1982 až 2002. Jeho mezinárodní věhlas mu otevřel dveře k hollywoodským produkcím, kde spolupracoval s režiséry jako Fred Zinnemann, Mike Nichols a Oliver Stone. V roce 1980 se natrvalo přestěhoval do Hollywoodu.
Delerueova rozsáhlá tvorba byla oceněna mnoha prestižními cenami. Třikrát obdržel francouzského Césara za nejlepší hudbu: v roce 1979 za Préparez vos mouchoirs, v roce 1980 za LAmour en fuite a v roce 1981 za Le Dernier Métro. V roce 1980 získal prestižního Oscara za nejlepší původní hudební doprovod k filmu I Love You, je taime. Jeho hudba zazněla ve filmech jako Jules et Jim, Le Mépris, Le Roi de cur, Platoon a mnoha dalších.
Kromě filmové hudby zkomponoval Delerue řadu děl pro různé žánry, včetně oper, baletů, sborových skladeb, orchestrálních a komorních děl. Mezi jeho další významná ocenění patří nominace na Oscara za filmy Anne des mille jours a Le Jour du dauphin, a také nominace na Zlaté glóby.
Georges Delerue zanechal nesmazatelnou stopu v dějinách filmové hudby a jeho dílo je dodnes živě připomínáno a obdivováno. Jeho poslední filmovou prací byl snímek Din Bin Phu z roku 1992.
Otloukánek kdo to je?
Gustavo Santaolalla
Gabriela Kloudová životopis
David Newman
Vlasta Peterková kdo to je?
Ilan Eshkeri
Petr Pelikán narození
David Julyan
Atomista kdo to je?
Fernando Velázquez