Georges Delerue, narozen 12. března 1925 v Roubaix ve Francii, byl uznávaný francouzský skladatel a hudebník, jehož umění se mimořádně projevilo v oblasti filmové hudby. Jeho tvůrčí odkaz zahrnuje přes tři sta hudebních děl pro stříbrné plátno. Jeho životní pouť skončila 20. března 1992 v kalifornském Burbanku v USA, kde podlehl mozkové mrtvici. Je pohřben na hřbitově Forest Lawn Memorial Park v Glendale.
Delerue pocházel z dělnické rodiny, jeho otec pracoval jako předák v továrně na pilníky. Vzdělání zahájil studiem metalurgie na škole Turgot, avšak brzy se jeho zájem přesunul k hudbě. Absolvoval konzervatoř, kde se věnoval hře na klavír a klarinet, studiu solfge, harmonie, fugy a kompozice. Jeho akademická dráha pokračovala na prestižním Conservatoire de Paris, kde se učil pod vedením takových osobností jako Madame Picavet-Bacquart, Alfred Desenclos, Simone Plé-Caussade, Henri Büsser, Darius Milhaud, Roger Désormire a Jean Rivier.
Jeho umělecká dráha začala v roce 1947 dílem Panique. Již v roce 1948 složil svůj první smyčcový kvartet a rok nato získal první cenu za kompozici a druhou velkou cenu Říma. Od roku 1952 působil jako skladatel a dirigent pro Radio France. V roce 1957 napsal svou první operu Le Chevalier de neige. Zlomovým okamžikem bylo složení hudby k filmu Hiroshima, mon amour v roce 1959, čímž odstartoval svou rozsáhlou kariéru ve filmové tvorbě.
Georges Delerue se stal klíčovou postavou při zrodu a rozvoji francouzské Nové vlny, kde úzce spolupracoval s režiséry jako François Truffaut a Jean-Luc Godard. Mezi další významné režiséry, s nimiž navázal plodnou spolupráci, patří Philippe de Broca, Gérard Oury, Henri Verneuil, Édouard Molinaro a Henri Colpi. Kromě filmové tvorby se věnoval i práci pro televizi a rozhlas, a také pro divadelní představení, včetně monumentální La Cinéscénie du Puy du Fou, jejíž hudbu komponoval v letech 1982 až 2002. Jeho mezinárodní věhlas mu otevřel dveře k hollywoodským produkcím, kde spolupracoval s režiséry jako Fred Zinnemann, Mike Nichols a Oliver Stone. V roce 1980 se natrvalo přestěhoval do Hollywoodu.
Delerueova rozsáhlá tvorba byla oceněna mnoha prestižními cenami. Třikrát obdržel francouzského Césara za nejlepší hudbu: v roce 1979 za Préparez vos mouchoirs, v roce 1980 za LAmour en fuite a v roce 1981 za Le Dernier Métro. V roce 1980 získal prestižního Oscara za nejlepší původní hudební doprovod k filmu I Love You, je taime. Jeho hudba zazněla ve filmech jako Jules et Jim, Le Mépris, Le Roi de cur, Platoon a mnoha dalších.
Kromě filmové hudby zkomponoval Delerue řadu děl pro různé žánry, včetně oper, baletů, sborových skladeb, orchestrálních a komorních děl. Mezi jeho další významná ocenění patří nominace na Oscara za filmy Anne des mille jours a Le Jour du dauphin, a také nominace na Zlaté glóby.
Georges Delerue zanechal nesmazatelnou stopu v dějinách filmové hudby a jeho dílo je dodnes živě připomínáno a obdivováno. Jeho poslední filmovou prací byl snímek Din Bin Phu z roku 1992.
Hrobník přesný výraz
Goran Bregovič
Podiatr co to je?
Elmer Bernstein
Altruista wikipedia
David Newman
Udavač kdo je to?
David Holmes
Josef Bohuslav Foerster choroba
Goblin