Následuje podrobná biografie basketbalisty Chrise Mullina, zaměřená na klíčové události a fakta jeho života a kariéry.
Chris Mullin se narodil 30. července 1963 v Brooklynu, New York. Vyrůstal v Queensu, kde se již od útlého věku věnoval basketbalu. Navštěvoval Xaverian High School v Brooklynu, kde se stal prominentním středoškolským hráčem a přitahoval pozornost univerzitních skautů. Jeho talent, zejména precizní střelba levou rukou, byl zřejmý již v těchto raných fázích kariéry.
Po střední škole se Mullin rozhodl zůstat ve svém rodném městě a nastoupil na St. John’s University, kde hrál pod trenérem Lou Carnesecou v letech 1981 až 1985. Během čtyř let na St. John’s se stal jedním z nejlepších střelců v historii školy a jedním z nejuznávanějších univerzitních hráčů v zemi. Třikrát byl jmenován hráčem roku konference Big East (1983, 1984, 1985). V roce 1985 vedl St. John’s k účasti ve Final Four turnaje NCAA a získal prestižní John R. Wooden Award pro nejlepšího univerzitního hráče. V roce 1984, ještě jako amatér, byl vybrán do amerického olympijského týmu, který na Letních olympijských hrách v Los Angeles získal zlatou medaili.
V roce 1985 byl Chris Mullin vybrán v NBA draftu jako sedmý celkově týmem Golden State Warriors. Jeho příchod do NBA nebyl okamžitě doprovázen hvězdným výkonem, první sezóny byly poznamenány adaptací na profesionální úroveň a problémy s alkoholem, které se později pokusil řešit. Postupně se však stal klíčovým hráčem a tváří franšízy. Jeho skutečný průlom nastal na konci 80. let, kdy se stal jedním z nejproduktivnějších střelců v lize.
Nejvíce se proslavil jako člen útočně laděného tria „Run TMC“ (podle iniciál křestních jmen Tim Hardaway, Mitch Richmond a Chris Mullin), které v letech 1989–1991 působilo v Golden State Warriors pod trenérem Donem Nelsonem. Toto trio bylo proslulé svým rychlým útokem a vysokým skórováním. Během éry „Run TMC“ Mullin dosahoval svých kariérních maxim. V sezóně 1988–89 zaznamenal 26,5 bodu na zápas, v sezóně 1990–91 25,7 bodu na zápas a v sezóně 1991–92 dokonce 25,6 bodu na zápas, k čemuž přidal 5,6 doskoku a 3,5 asistence. Během svého působení u Warriors byl pětkrát vybrán do zápasu All-Star (v letech 1989 až 1993) a v roce 1992 byl jmenován do All-NBA First Team. Jeho kariéra byla občas přerušena zraněními, zejména v oblasti kolen a ramen, což ovlivnilo jeho dlouhodobou odolnost.
V průběhu své kariéry se Chris Mullin potýkal s vážnými problémy s alkoholem. Tyto problémy vyvrcholily v roce 1987, kdy po intervenci jeho rodiny a týmu Warriors podstoupil léčbu. Mullin se úspěšně zotavil a tato zkušenost mu pomohla stát se mentálně silnějším a zaměřit se plně na svou basketbalovou kariéru. Otevřeně mluvil o svém boji a následném zotavení, což mu vyneslo respekt mnoha lidí.
Jedním z vrcholů jeho kariéry byla účast na Letních olympijských hrách v Barceloně v roce 1992. Mullin byl členem historického „Dream Teamu“, prvního amerického olympijského týmu složeného z aktivních profesionálních hráčů NBA. Tým, ve kterém hráli jména jako Michael Jordan, Magic Johnson a Larry Bird, dominoval turnaji a získal zlatou medaili. Chris Mullin byl jedním z pouhých dvou hráčů (spolu s Michaelem Jordanem), kteří byli členy jak amatérského olympijského týmu v roce 1984, tak profesionálního „Dream Teamu“ v roce 1992, což podtrhuje jeho dlouhověkost a konzistentní výkonnost na mezinárodní úrovni.
Po dvanácti sezónách strávených v Golden State Warriors, kde strávil své nejproduktivnější roky, byl v roce 1997 vyměněn do týmu Indiana Pacers výměnou za Donyella Marshalla. V Indianě přijal roli zkušeného střelce z lavičky, který doplňoval tým pod vedením trenéra Larryho Browna a později Larryho Birda. Jeho přesná střelba, zejména za tři body, a basketbalové IQ byly pro Pacers cenné. S Pacers se dostal do finále Východní konference v letech 1998 a 1999.
V sezóně 1999–2000 se s Pacers dostal až do finále NBA, kde prohráli s Los Angeles Lakers. Mullinova role se v této fázi kariéry změnila, přestože jeho minutáž klesla, stále byl schopen přispívat svým střelbou a zkušenostmi. V roce 2000 podepsal smlouvu s Toronto Raptors, ale jeho působení zde bylo krátké, odehrál pouze 17 zápasů. Následně se v roce 2001 vrátil do Golden State Warriors, kde odehrál poslední sezónu své kariéry v týmu, který ho draftoval a kde strávil většinu své kariéry. Oficiálně ukončil hráčskou kariéru v roce 2001.
Po ukončení hráčské kariéry zůstal Chris Mullin spjat s basketbalem v různých rolích. V letech 2004 až 2009 působil jako generální manažer Golden State Warriors, kde se snažil přestavět tým. Později pracoval jako poradce pro Sacramento Kings. V roce 2015 se vrátil na svou alma mater, St. John’s University, kde působil jako hlavní trenér basketbalového týmu Red Storm až do roku 2019.
Za své úspěchy byl Mullin mnohokrát oceněn. V roce 2010 byl do Naismith Memorial Basketball Hall of Fame uveden jako člen „Dream Teamu“. Následující rok, v roce 2011, byl do Síně slávy uveden jako jednotlivec. Golden State Warriors mu navíc vzdali poctu tím, že v roce 2012 vyřadili jeho dres s číslem 17, což je trvalé uznání jeho přínosu k franšíze.